23/04/2017
Lècsike di bâse / Basic Walloon Lexicon
23:39 Écrit par justitia & veritas dans Général | Lien permanent | Commentaires (0) | Facebook |
15/07/2009
Introduction / Introdûjadje
Notes explicatives
(o) = ouest-wallon
(c) = centre-wallon
(e) = est-wallon
(s) = sud-wallon
Le mot en gras est
soit le mot le plus général, c’est-à-dire le plus utilisé et/ou le mieux compris par la majorité des Wallons,
soit un terme considéré comme synonyme (conservé afin de préserver la richesse du vocabulaire wallon).
Les lettres en italiques montrent que le mot choisi peut être converti sous une forme normalisée.
Enfin, le graphème å en est-wallon correspond au « o » de l’anglais « more » ou « water » et au « å » danois.
En wallon, il est proche du « au » des autres dialectes ou du « â » de ces dialectes et au sein même de l’est-wallon (oie : åwe = auwe ; mal : må = mâ (aussi en est-wallon) et mau (sud-wallon, centre-wallon, ouest-wallon) ; carier : gåter = gâter).
* Revu et corrigé
** sur plus de 100.000 mots recensés (bientôt un lexique de 10.000 mots)
*** Introduction complète dans:
23:02 Écrit par justitia & veritas dans Général | Lien permanent | Commentaires (0) | Facebook |
A
à | [prép] à (o) daler à Châlèrwè, au djârdin, à scole; disèz-le à l' ome, à l’ feume, à lès-èfants (c) aler à Châlèrwè, au djârdin, è scole ; dijoz-le à l' ome, à l’ feume, aus-èfants (e) aler à Châlèrwè, å djårdin, è scole ; dihez-le à l' ome, à l’ feume, ås-èfants |
abaisser | [v] (o-c) (r)abachî, (e) (r)abahî |
abandonner | [v] (e-c) abandener, (o-c) abandoner |
abattre | [v] abate; (o-c) foute djus ; (e-c) taper djus |
abbaye | [nf] (c) abîye, (e) abèye, (o) abî |
abcès | [nm] abcès |
abeille | [nf] (c) mo(u)che à l’ laume, (e) mohe à l’ låme, (o) mouche à mièl |
abîmer | [v] (o-c) abumer, (e) abîmer |
abondance | [nf] (o) planteûre, (c) froche, (e) abondance |
aboutir | [v] abouti, (c) rèche |
abri | [loc] à l' _ : (o-c) à iute, au r'cwè, (e-c) à l' avrûle, (e) à houte, (c) à ok au r’cwè: à l'abri du vent, du mauvais temps etc. à iute: à l'abri de la pluie ou sens plus général. se mettre à l' _ : (c) si mète a iute, au r'cwè, à ok, (o) s' mète à iute, au r'cwè, (e) s' ahoûter, si mète à houte |
abricot | [nm] (e) åbricot, (c) aubricot, (o) abricot |
absent, e | [adj] être _ : (c) ièsse èvôye. (o) ièsse èvoye, (e) esse èvôye, (c) ni nin ièsse là, (o) n' nén ièsse là, (e) ni nin èsse là |
absolument | [adv] absolumint, (c) tot-à faît, (e) tot-à fêt, (o) tafètemint ; v. vraiment |
accablant, e | [adj] (temps) (e-c) stof, (o) stouf, (e-c) stofant, e, (o) stoufichant, e |
accablement | [nm] (o-c) disbautchemint, (c) rascrauwadje, (e) acåblèmint ; v. tristesse, désespoir |
accélérer | [v] (o) daler pus rade, (c) aler pus rade, (e) aler pus reûd ou: rôler / roûler, couru / couri / cori... pus rade, pus râde, pus reûd |
accident | [nm] acsidint |
accompagner | [v] (e-c) aler avou, (o) daker avou / avè, (e) aconcwèster |
accord | [nm] (c) acwârd, (e) acwérd, (o) acôrd |
accouchement | [nm] (o-c) acoûtchemint, (e) acoûkemint, acoûkèdje |
accoucher | [v] (o-c) mète au monde, (o-c) s' acoûtchî, (e) s' acoukî |
accourir | [v] abouler, abizer, (o) acouri, (c) acouru, (e) acori |
accoutumer (s') | [v] (c) s' abitouwer, (e) s' åbitouwer, (o) s' abituwer, (c) s' afaîti, (e) s’ afêti, (o-c) s' afranchi |
accrocher | [v] acrotchî, (o-c) aveter |
accroupir (s’) | [v] (o) s' ascroupi, (c) s' ascropu, (e) s' acropi |
accueil | [nm] faire bon / mauvais _ : (c) bin / mau r'çûre, (e) bin / må r'çûre, (o) bén / mau r'çûre |
acheter | [v] (o-c) acheter, (e) atcheter, (o) acater |
achever | [v] achèver |
acide | [adj] (o) sûr, e, (c) seur, e, (e) seûr, e;- (o) surèt, e |
acquitter | [v] (o) raskiter, (c) raquiter, (e) (r)aqwiter v. payer |
acteur, actrice | [n] acteûr, actrice:- (c) djouweû, se |
actif | [adj] (c) djinti, îye, (e) djinti, èye, (o-c) vayant, e, (e) abèye, (o-c) abîye, (o) dalant, e, (o) qui s' dè done, qui n' dèmère jamwés à rin, qui n' èst jamwés à djok |
action | [nf] acsion ; v. méfait |
activité | [nf] en _ : (c) à daladje, (o) à dalâdje, (e) èn-alèdje |
actuellement | [adv] (o-c) a l' eûre d' odjoûrdu, (o) pou l' moumint, (c) po l' momint, (c) audjoûrdu, (e) po l' djoû d'oûy, oûy |
admettre | [v] admète |
admiration | [nf] (o-c) admirâcion, (e) admiråcion |
adolescent, e | [n] (o-c) djon.nia, djon.nète, (e) djon.nê, djon.nète |
adonner (s') | [v] _ à : (e) si taper à, (o) s' lancî dins, (o) s' atatchî à |
adresse | [nf] (dextérité) (e-c) adrèsse, (o) avis' [nm], (c) agrès [nm] |
adroit, e | [adj] (c) adrwèt, e, (o) adwèt, e, (e) adrèt', e |
adulte | [n] (c) ome faît, feume faîte, (e) ome fêt, feume fête, (o) ome fét, feume fête, (c) grande djin |
aérer | [v] (c) ranaîri, rinaîri, (o) ranéri, (e) rènêri |
aéroport | [nm] aèropôrt, arèyopôrt |
affaire | [nf] afaîre , (e) afêre |
affecté, e | [adj] être _ : (o) d'awè èn-avant (i da èn-avant), (c) aler lon à one saquî (ça lî va lon), (o) daler lon à 'ne saquî (ça m' va lon), (e) èsse dimanîré, êye |
affection | [nf] (o) tindrèsse, (e) atatchemint ; v. tendresse, amabilité, attachement |
affectueux, euse | [adj] amitieûs, e |
affirmer | [v] acèrtiner ; v. certifier, assurer |
affligé, e | [adj] (c) aflidjî, îye, (o) aflidji, îye, (e) aflidjî, èye |
affluence | [nf] masse di djins, (c) froche, (e) flouhe |
affreux, se | [adj] afreûs, e ; v. laid |
afin | [prép] _ de (e-c) po, (o) pou, (e) afîs' qui + subj.: dji v' di çoula afîs' qui vos l' sèpése ; v. pour |
agaçant, e | [adj] soyant, e , (o) rondjant, e, (e-c) tanant, e |
agacer | [v] soyî, (o-c) fé dâner, (e) fé dåner, (o) fé amarvoyî, agacî, (e) agacer; v. lasser, ennuyer |
âge | [nm] (o-c) âdje, (e) adje |
âgé, e | [adj] (o-c) vî, vîye, (e) vî, vîle / vèye |
agenouiller (s') | [v] (o-c) s' asglignî, (e) s' adjèni, (c) s' agngnoler |
agile | [adj] (o-c) lèsse, (o-c) subtil, e, (e) alant, e, (e) adjèt', te |
agir | [v] fé: (e-o) adji, (c) aji, (o-c) travayî il faut agir : (o-c) i faut fé 'ne saqwè, (e) i fåt fé 'ne saqwè il faut le temps que le produit agisse: (o) i faut l' timps què l' prodwît travâye de quoi s'agit-il ? (o-e) di qwè-ce qui r’toûne ? |
agonie | [nf] (o-c) angonîye, (e) langonèye |
agréable | [adj] (c) plaîjant, e, (o) pléjant, e, (e) plêhant, e |
ahuri, e | [adj] (c) èwaré, éye, (o) èwarè, éye, (e) èwaré, êye, (e-c) cacame, (o) cacane, (e) sbaré, èye |
aider | [v] (c) aîdî, (e) êdî, (o) édî; v. assister |
aïeux | [nm-pl] (o-c) tayons, tayes, (e) tåyes; v. ancêtres |
aigre | [adj] (c) aîgue, (e) êgue, (o) sûr, e v. sûr |
aigreurs | [nf-pl] _ d'estomac : (o-c) brûlant, (e-c) broûlant, (e-c) mirin.ne, (o) mirène |
aiguille | [nf] (c) awîye, (o) èwîye, (e) awèye |
aiguiser | [v] (o-c) rûjî, (e-c) (ris)sin.mî, (c) r(i)passer, (o) r'passer |
aile | [nf] éle, (o-c) pèna [nm] |
ailleurs | [adv] (c) ôte paut, (e) ôte påt, (o) ôte pârt, alieûrs |
aimable | [adj] (c) amistauve, amichtauve, (e) amiståve, (c-o) amitieûs, e , (o-c) djinti, îye ; v. affectueux |
aimer | [v] in.mer, (e-c) vèy voltî, (o) vîr voltî ; in.mer: sens plutôt abstrait; vîr / vèy voltî: aimer quelqu'un d'amour |
aîné, e | [adj] (c) li pus vî, vîye, (e) li pus vî, vîle / vèye, (o) èl pus vî, vîye |
air | [nm] (c) aîr, (e) êr [nf], (o) ér [nf] |
aisance | [nm-pl] lieux d' _ : cabinèt, (c) comôdité [nf], (o) comôdité [nf] |
ajouter | [v] mète avou, (o-c) rajouter |
alcool | [nm] alcol ; v. goutte, pequet... |
alerte | [adj] spitant, e |
aliment | [nm] (o-c) (a)mindjî, (o-c) (a)mougnî, (e) amagnî |
allaiter | [v] (o-c) doner l' tète, (e-c) diner l' tète |
alléchant, e | [adj] (e-c) (r)agostant, e, (o) ragoustant, e, (o) abètchant, e ; v. appétissant |
aller | [v] (e-c) aler, (o) daler |
aller | [v] s'en _ : (e-c) ènn' aler, (o) èdaler : (o-e) dj' ènnè va, nos 'nn' alans, (e-c) dj' èva, nos 'nn' alans |
allongé, e | [adj] (o-c) stindu, ûwe, (e) stindou, owe, (o-c) longu, ûwe, (e) longou, owe, (o) alondjî, iye |
allonger | [v] ralongui, (o) ralondjî ; v. étendre |
allumer | [v] _ le feu: (o-c) alumer, (e) aloumer, (e-c) èsprinde, (e-c) toker |
allumette | [nf] (o-c) alumète, (e) aloumète |
allusion | [nf] faire une _ : (e-c) diner à ètinde, (o) doner à ètinde, (e-c) diner dès sonètes, (o) doner dès sonètes |
almanach | [nm] (e) årmonak, (o) ârmonak, (c) aurmonak |
alors | [adv] adon, (e) adon-pwis |
alouette | [nf] (e) ålouwète, (c) aulouwète, (o) aluwète |
amabilité | [nf] djintiyèsse, (c) amichtauvité |
amaigri, e | [adj] (o-c) ramwinri, îye, (e) sètch, e, fondou, owe |
ambition | [nf] ambicion |
âme | [nf] (o-c) âme, (e) åme |
amende | [nf] aminde |
ami, e | [n] (o) coumarâde, (c) camarâde, (e) camèråde ; (o-c) soçon, e, (o-e) amice (arch.) ; v. camarade, copain |
amincir | [v] (r)atèni, (c) dispèchi, (e) dispèhi |
amorcer | [v] (c) amwarci, (e) amwèrci, (o) amôrci |
amour | [nm] amoûr |
ample | [adj] (o-c) laudje, (e) lådje, (o) lâ(r)dje, plintiveûs, e, (e) plantiveûs, e |
ampoule | [nf] 1 (sur la peau) dokète 2 (électrique) lampe, ampoule |
amputer | [v] côper, (o) foute djus |
amuser | [v] amûser |
amuser (s') | [v] (c) si bin plaîre, (e) si bin plêre, (o) s' bén plére |
an | [nm] an |
analogue | [adj] parèy, e, (c) s(i)faît, e, (e) s(i)fêt, e ; v. même |
ancêtres | [nm-pl] ratayons |
ancien, enne | [adj] ancyin, iène, (o-c) vî, vîye, (e) vî, vîle / vèye |
âne | [nm] (o-c) baudèt, (c) agne, (e) ågne |
anéantir | [v] distrûre |
anecdote | [nf] (o) quénte, (c) fauvirète, (e) histôriète |
anémone | [nf] (o-c) chite d'agace, (c) passe-fleûr, (e) pihåte-è-lét [nm] |
ange | [nm] andje |
anguille | [nf] (c) inwîye, (e) anwèye, (o) anguîye |
animal | [nm] bièsse |
année | [nf] (o-c) anéye, (e) an.nêye |
anniversaire | [nm] fêter son _: (o-c) awè / fièster sès-ans, (e) aveûr / fièstî sès-an.nêyes |
annoncer | [v] anoncî |
antique | [adj] (o-c) vî, vîye, (e) vî, vîle/vèye |
août | [nm] awous' |
apaiser | [v] (o-c) (r)apaujî, (e) (r)apåheter, rapåfter |
apercevoir | [v] (c) aporçûre, (e) aparçûre, (o) apèrcèvwêr |
aphte | [nm] afe |
apitoyer (s') | [v] (o-c) plinde, (e-c) s' apitwèyer |
aplatir (s') | [v] (o-c) s' asplati, (e) s' acwati |
apoplexie | [nf] atake, (o-c) apoplizîye, (e) apoplizèye |
apparaître | [v] aparète |
appartement | [nm] (o-c) apârtèmint, (e) quårtî |
appartenir | [v] _ à: (o-c) ièsse da, (e) èsse da, (c) apârtinu à, (e) apartini à cela m'appartient: c' èst da mi |
appeler | [v] (o) hukî, (o-c) huker, (e) houkî, (o-c) criyî après, (e) brêre après |
appétissant, e | [adj] (e-c) (r)agostant, e, (o) ragoustant,e, (o-c) apétichant, e, (e) apétihant, e |
appétit | [nm] apétit |
apporter | [v] abouter, (c) apwarter, (e) apwérter, (o) apôrter |
apprendre | [v] aprinde |
apprêter | [v] aprèster, apontyî |
approcher (s’) | [v] (o) s' aprochî, (c) s' aprotchî, (e) s' aprèpî |
appui | [nm] (e) (r)aspoya, (o) aspoya, (c) (r)aspouya |
appuyer | [v] (o-e) aspoyî, (c) aspouyî |
après | [prèp] après |
après-midi | [nm] (e) après-l'-dîner, (c-o) après-l'-din.ner, (c) après-non.ne |
apte | [adj] (o-c) capâbe, (e) capåbe |
araignée | [nf] (o-c) aragne, (e) arègne |
arbre | [nm] (e) åbe, (o) ârbe, (c) aube |
ardent, e | [adj] (e-c) bolant, e, (o) boulant, e |
argent | [nm] 1 (matière) (o-c) ârdjint, (e) årdjint 2 (sous) (o-c) caurs [nm-pl], (o-c) liârds [nm-pl], (e) cens' [nf-pl] |
argile | [nf] (o) ârzîye, (c) aurzîye, (e) årzèye |
aride | [adj] sètch, e, (o) sclègn, e, (c) rassètchi, îye |
armoire | [nf] (o-c) ârmwêre, (e) årmå [nm] |
arrache-pied | [loc] d’ _ : (o) sins r'lèver s' dos, (c) sins rastèna, (c) dipus qu' sès fwaces, (e) so sès fwèces, timpèsse |
arracher | [v] (o-c) rauyî, (e) råyi, (o-c) arachî |
arranger | [v] arindjî |
arrêt | [nm] (o-c) astaudje, (e) astådje, (e-c) ahote |
arrêter | [v] 1 (o-c) arèter, (e) arèster, (o-c) lachî di, (c) si djoker di, (o) s' djoker di 2 (un voleur) (a)picî |
arrière | en _ : [loc] èn-èrî, (o) èn-arî |
arriver | [v] ariver, (o-e) aveni, (c) avenu ; v. venir |
article | [nm] (o-c) ârtike, (e) årtike |
artisan, e | [n] ome / feume di mèstî |
artiste | [n] (o-c) ârtisse, (e) årtisse |
assembler | [v] (o) rachèner, (c) rachoner, (e) rassonler, (o) assimbler, (c) mète èchone ; v. rassembler (se), réunir (se) |
asseoir (s') | [v] s' achîr, (e-c) s' assîr, (o-c) s' achîde, (c) s' assîde |
assiette | [nf] assiète |
assister | [v] (aider) (e-c) copler, (c) aîdî, (o) édî |
assombrir (s') | [v] (c) si machurer, (o) s' machurer, (e) si mahurer |
assommer | [v] maker, (o) assoumer |
assourdir | [v] (o) (a)stoûrdi, (c) storner, (e) assoûrdi |
assurer | [v] (affirmer) acèrtiner, (o) asseûrer, (c) assûrer |
astre | [nm] asse ([nf] à l'ouest) |
astucieux, euse | [adj] toûrsiveûs, e, (e-c) malin, e, (o) malén, ine, (o) fichaud, e |
atmosphère | [nf] (c) aîradje [nf], (e) êrèdje [nf], (o) érâdje [nf], (c) aîr [nf], (e) êr [nf], (o) ér [nf] |
atout | [nm] triyonfe [nf], (o-c) atoute [nf], (e) atote [nf] |
âtre | [nm] (o) culot (du feu), (c) culot (do feu), (c) aîstréye [nf], (e) êsse |
attachement | [nm] (o-c) atatchemint, (e) atachemint |
attacher | [v] atèler, (o-c) atatchî ; v. lier |
atteindre | [v] (o-c) adjonde, (e-c) acsûre ; v. aller (jusqu'à) |
attendre | [v] ratinde, (e) rawårder |
attentif, ive | [adj] être _ : fé atincion, (o) ièsse curieûs, e (à l’ bèsogne), (e) èsse curieûs, e, èsse sogneûs, e, prinde astème |
attention | [nf] atincion, (e) astème |
attirer | [v] (o-c) assatchî, (e) assètchi, (e-c) ahèrtchî, (o) ratirer |
attrayant, e | [adj] (c) plâîjant, e, (o) pléjant, e, (e) plêhant, e, (e) ahåyant, e |
aube | [nf] (c) aîreû, (o) éreû, (e) êreûrs [nf-pl], (c) aîres [nf-pl], (e) êres [nf-pl], (o) éres du djoû [nf-pl]; v. aurore |
aucun, e | [pron] (o-c) pont, (o) nu, nule / neule, (c) nu(k), nule, (e) nou(k), nole (o) i n' a pus nu tch'veû; èle n' a nu-z-âdje; dji n' in wè nule (c) i n' a pus nu tch'via; èle n' a nu-z-âdje; dji n' è vwè nule; nuk n' a v'nu (personne n'est venu) (e) i n' a pus nou tch'vè; i n'ont nol èfant; dj' ènnè veû nole; nouk n' a v'nou (personne n'est venu) |
aujourd'hui | [adv] (o-c) audjoûrdu, (e) oûy |
auprès | [prép] (o-c) d(i)lé, (e) adlé, (e-c) tot près di, (o) tout près dè |
aurore | [nf] (c) aîreû, (o) éreû, (e) éreûrs [nf-pl], (c) aîres [nf-pl], (e) êres [nf-pl], (o) éres (du djoû), (o) pikète du djoû, (c) pikète do djoû |
aussitôt | [adv] (c) ossi rade, (o) tossi rade, (e) so l’ côp, (e) sins wêster |
autant | [conj] d' _ plus que : (o-c) d' ostant pus qui, (e) pôr qui |
autant | [pron] (o-c) ostant, (e) ot'tant |
auto | [nf] auto |
auto-collant | [nm] (e-c) plake-tot-seû, (o) plake-tout-seû (néol.) |
automne | [nm] (o) âriére-séson, (c) âriére-saîson [nf], (e) årire-sêson, (o-c) ahan |
autoroute | [nf] autostrâde, (c) maîsse-vôye, (e) mêsse-vôye, (o) mésse-vôye (néol.) |
autour | [prép] _ de : (o-c) autoû di, (e) åtoû di, (o) à l'intoû(r) dè |
autre | [adj] ôte |
autrement | [adv] (o) ôtrèmint, (c) ôtrumint, (e) ôtemint |
avaler | [v] avaler |
avancer | [v] (o-c) avancî, (e) avancer, (e) tchèrî |
avant | [prép] d(i)vant |
avare | [n] rapia, (o-c) hape-châr, (e-c) pice-crosse |
avec | [prép] avou, (o) avè |
aveugle | [n-adj] aveûle |
avide | [adj] être _ de : (c) paîyî après, (o) péyî après, (c) djêryî su, (e) djêrî so, (o) djèryî su, (e) esse rafåré, èye après |
avion | [nm] aviyon |
avis | [loc] à mon _ : (o) à m' chènance, (c) à m' chonance, (e) à m' sonlant, à çou qu' dji pinse |
avisé, e | [adj] (c) avisant, e, (e) sûti, èye ; v. adroit |
avoir | [v] (o-c) awè, (e) aveûr, avu |
23:00 Écrit par justitia & veritas dans Général | Lien permanent | Commentaires (0) | Facebook |
B
babiller | [v] (e-c) babouyî, (o) babyî, (o-c) tchafyî, djåspiner |
bac | [nm] batch |
bagarre | [nf] margaye, (o) raboukiâdje |
baguette | [nf] baguète, (e-c) vèdje |
baie | [nf] (fruit) (o-c) pwès [nm], (e) peûs [nm], (o-c) pètche |
baigner | [v] bagnî , v. nager |
bâiller | [v] (o-c) bauyî, (e) båyî |
bain | [nm] bagn, (o) bin, eûwe |
baiser | [nm] bètch, (c) bauje [nf], (e) båhe [nf], |
baiser | [v] (e-c) rabrèssî, (o) rabrassî, (o) bètchî, (c) baujî, (e) båhi |
baisser | [v] (o-c) bachî, abachî, (e) bahî, abahî ; v. abaisser, diminuer |
baisser (se) | [v] (c) si bachî, (e) si bahî, (o) s' bachî, (o-c) s' abachî, (e) s' abahî; v. abaisser |
balai | [nm] ramon ; v. brosse |
balancer | [v] hossî, (o) bèrlokî, bèrlondjî, (c) bloncî, (e) halcoter ; v. chanceler |
balayer | [v] (o-c) chover, (e) hover, (o-c) broucheter, (o) ramoner |
balle | [nf] bale ; (o-c) soulète (balle (au jeu de soule, sorte de golf) ; (o-c) casse (arch.), (e) boule, stô [nm] |
ban | [nm] proclamer les _ : (o-c) criyî lès bans, (e) brêre lès bans |
bandage | [nm] (c) bindeladje, (o) bindelâdje, (e) bindelèdje, (c) bindadje, (o) bindâdje |
bande | [nf] (o-c) binde, (e) bin.ne, (groupe) bande |
banquet | [nm] (o-e) bankèt, (c) rinchinchète [nf], (e) djama |
baptême | [nm] batème, (o) batijemint |
baptiser | [v] (o-c) batijî, (e) batehî, (e-c) batiser |
barbe | [nf] (e) båbe, (c) baube, (o) bâ(r)be |
barbouiller | [v] (o-c) machurer, (e) mahurer, (o-c) dauborer, (e) dåborer, (o) daubouser |
barbu, e | [adj] (o) barbu, ûwe, (c) baurbu, ûwe, (e) bårbou, owe |
bariolé, e | [adj] (c) cadjolé, éye, (e) cadjolé, êye, (o) gayolè, éye, (o-c) caflori, îye, (e-c) di totes lès coleûrs, (o) di toutes lès couleûrs |
barque | [nf] (e) barke, (o-c) bârke, (c) naçale |
barrage | [nm] 1 (c) bâradje, (o) barâdje, (e) bârèdje; 2 petit barrage : astantche [nf], (e) vène [nf] |
barre | [nf] (o) bâre, (c) bâr [nm], (e) båre [nf] ou bår [nm] |
barreau | [nm] (o) bâria, (e) bårê, (e-c) colèbale |
barrière | [nf] 1 (e-c) baye, (o) bâye, (e) bårîre, (c) baurîre 2 _ en bois : (o-c) auje |
bas | [nm] (o-c) tchausse, (e) tchåsse |
bas, se | [adj] bas, se |
bataille | [nf] bataye, (o) capougnâdje |
bateau | [nm] (o-c) batia, (e) batê |
batelier | [nm] batelî, (e) nêveû, (c) nêvieû |
bâtiment | [nm] (o-c) batimint, (c-e) batimint, batumint |
bâtir | [v] bâti |
bâton | [nm] baston, (e-c) bordon, (o) bourdon |
battre | [v] bate se _ : s' apougnî, (e-c) si bate, (o) s' bate, (c) si pèloter, (e-c) si pingnî, (o) s' pignî |
bavard, e | [adj-n] (o-c) tchafiaud, e, (o-c) canlète [nf], (o) bèrdèlaud, e, (o) tatelaud, e, (e) rameteû, se, badjawe |
bavarder | [v] (e-c) rameter, (o-c) tateler, (o-c) canleter, (o-c) tchafyî, (e) tchafeter, (o) bèrdèler |
baver | [v] glèter, (o-c) blèfer |
beau, belle | [adj] (o-c) bia, bèle, (e) bê, bèle |
beaucoup | [adv] (e) bråmint, (o-c) brâmint, bran.mint, (o-c) biacôp, (e) bêcôp |
beau-frère | [nm] (c) bia-fré, (e) bê-fré, (o-c) bia-frére, (e) sorodje |
beauté | [nf] (c) biaté, (o) biatè, (e) bêté |
beaux-parents | [nm-pl] (o-c) bias-parints, (e) bês-parints, (o-c) bèlès-djins [nf-pl] |
bec | [nm] bètch |
bêche | [nf] (c) locèt [nm], (o) loucèt [nm], (e) påle |
bêcher | [v] (o-c) fouyî, (e) foyî |
bégayer | [v] (o-c) bèguyî, (e) bètcheter |
bélier | [nm] bassî, (o-c) bèrau, (e) bara, (o) couyu |
belle-fille | [nf] (e-c) bèle-fèye, (o) bèle-fîye |
bénir | [v] bèni |
béquille | [nf] crosse, crossète |
berceau | [nm] (o) bèrce, (c) bêrce, (e) banse |
berger | [nm] (o-e) bèrdjî, (c) bièrdjî |
bergeronnette | [nf] (o-c) hosse-cu [nm], (c) hosse-quèwe [nm], (e) hosse-quowe [nm], (e) tchirou [nm] |
berner | [v] couyoner, èmantchî, (o) amantchî, (e) djonde, (o) r'lèver pa l' cingue |
besogne | [nf] bèsogne ; v. tâche |
besoin | [nm] (e-c) dandjî, (o) dandji, (e) mèsåhe |
best-seller | [nm] (c) maîsse-vinte [nf], (e) mêsse-vinte [nf], (o) mésse-vinte [nf] (néol.), (o-c) mèyeû-vindu, (e) mèyeû-vindou (néol.) |
bétail | [nm] bièsses [nf-pl], (e) bisteû |
bête | [nf-adj] bièsse |
bêtise | [nf] (o-c) bièstrîye, (e) bièstrèye |
beurre | [nm] (o-c) bûre, (e) boûre |
bibelot | [nm] (o-c) cacaye, agayon, (e-c) cayèt, (e) camatche, (o) bubelot |
Bible | [nf] Bibe |
biceps | [nm] (e) mitchot, (o) bicèp', (o) gros du bras |
bien | [nm-adv] (e-c) bin, (o) bén |
bienfaisant, e | [adj] (e) binfèsant, e, (o) qui fét du bén, (c) qui faît do bin |
bientôt | [adv] (c) binrade, (o) bénrâde, (e) co vite, tot-asteûre ; v. tantôt |
bière | [nf] bîre |
bifurcation | [nf] (c) fotche, (o) fou(r)tche, (e) creûhelèye vôye ; v. carrefour |
bijoutier | [nm] bijoutî, (e-c) bijoutier, (o) bijoutiè |
bile | [nf] bîle, amére |
bille | [nf] (o-c) ma [nm], (o-c) may [nm], (e) måy [nm], (o) mèrbe |
biscuit | [nm] (o-c) biscwît, (e) buscûte [nf] |
blaguer | [v] couyoner, (e) baleter, (o-c) raconter dès prautes, (o) blaguî |
blaireau | [nm] (o-c) tasson, (e) tèsson |
blâmer | [v] (o) blan.mer, (c) blâmer, (e) blåmer, (c) sêrcyî, (e) trover à r'dîre so |
blancheur | [nf] (o-c) blankeû, (e) blankiheûr |
blanchir | [v] blanki, (o) blanchi |
blanchisserie | [nf] (e) bouwerèye, (c) bouwerîye, (o) blanchirîye, (c) blankicherîye, (c) lâverîye |
blé | [nm] grin, (e-c) frumint, (o) fromint |
blessé, e | [adj] (o) cochî, îye, (c) cwachî, îye, blèssé, éye, (e) blèssî, èye |
blesser | [v] (c) cwachî, (o) cochî, gnokî, (c) blèsser, (e) blèssî |
bloquer | [v] (o) blokî, (e) bloker, (e-c) èclawer; v. arrêter |
blouse | [nf] (o-c) taye, (e) bloûse, (e-c) caracô [nm], (o) caraco [nm] |
bobine | [nf] (c) bobène, (o) bobine, (e) boubène |
boeuf | [nm] (o-c) boû, (e) boûf, (o) bieu |
boire | [v] (o) bwére, (e) beûre, (c) bwâre, (e-c) tûteler, (o) tûter |
bois | [nm] (e-c) bwès, (o) bos |
boisson | [nf] bwèsson |
boîte | [nf] (o-c) bwèsse, (e) bwète |
boiter | [v] (o-c) chaleter, (o) chaler, (c) bwèstyî, (o) bwèstiyî, (e) roter houlé, (c) clèpyî |
boiteux, euse | [adj] chalé, éye, (o) chalè, éye, (e) houlé, êye |
bon, ne | [adj] bon: fémin.: (o-c) boune, (e-c) bone _ sens [nm]: bon sins(') |
bonasse | [adj] (e-c) bonasse, (o) bounasse, (e) båbau [nm] |
bonbon | [nm] (o-c) bouboune [nf], (e) tchike [nf] |
bond | [nm] (c-e) hope, (o) r'bond |
bondé, e | [adj] (o) paketè, éye, (o) bourè, éye (à make), (c) rimpli, îye (à make);- (e) plin, plinte (à make) |
bondir | [v] (e-c) potchî, (o-c) sauteler, (e) fé 'ne hope, (c) fé one hope, (o) fé in saut; v. sauter |
bonheur | [nm] (o-c) bouneûr, (e-c) boneûr, (e) bone aweûr [nf] |
bonjour | [nm] bondjoû |
bonsoir | [nm] (o-c) bonswêr, (e) bone nut' |
bonté | [nf] (e-c) bonté, (o) bontè |
bord | [nm] (c) bwârd, (e) bwérd, (o) bôrd |
borgne | [adj] (o-c) bwagne, (e) bwègne, (o) bô(r)gne |
borne | [nf] (o-c) bone, (e) bôrne, (e) rin.nå [nm] |
bosse | [nf] (c) boûrsia [nm], (e) boûrsê [nm], (o) boûcha [nm], (c) bouye, (e) bouyote, (e-c) croufe |
bouc | [nm] (e-o) bouk, (c) bok |
bouche | [nf] (o-c) bouche, (e) boke |
boucher | [v] (e-c) stoper, (o) stouper, (o-c) bouchî |
boucher, ère | [n] (c) botchî, erèsse, (o) boutchî, erèsse, (e) mangon, bo(u)tchî |
boucle | [nf] 1 (de cheveux) crole 2 (de ceinture) blouke 3 (d'oreille) pindant [nm], (e) ôriliète |
boucler | [v] abloukener |
bouder | [v] (o-c) grognî, (o) cagnî, (c) grignî, (e) brognî |
boudeur, euse | [adj] grigneûs, e, (o-c) grognaud, e, (e) moufetåd, e ; v. bougon |
boudin | [nm] tripe [nf], (o-c) boudin |
boue | [nf] (o-c) broûs [nm-pl], (o-c) bèrdouye, (e) broûlî [nm] |
boueux | [adj] (e) sankis', isse, (o-c) plin d' broûs |
bouger | [v] (o-c) boudjî, (e) bodjî |
bougon, ne | [adj] grigneûs, e, (o) moûsenaud, e, (o) marmouseû, se, (c) rûtiaud, e, (o) rûtiârd, aude, (c) mau toûrné, éye |
bougonner | [v] (o) moûsener, (o) marmouser, (c) rûtyî, (e) sameter |
bouilli | [nm] bouli, (c) boli |
bouillie | [nf] pape, (c) caboléye, (e) cabolêye, (o) cabouléye, (c) bolîye, (e) bolèye |
bouillir | [v] 1 boûre, (e) cûre 2 _ intensément : caboûre, coboûre, (e) k(i)boûre 3 _ à l'excès : forboûre, (o) fourboûre 4 _ de nouveau intensément : racaboûre ; ... Bien d'autres verbes pourraient faire l'objet de la même observation. |
bouilloire | [nf] (o-c) cokmwâr [nm], (e) cokmâr [nm], (o) boulwêre |
bouillon | [nm] (soupe) bouyon |
boulanger, ère | [n] (e-c) bolèdjî, erèsse, (o) boulindjî |
boulangerie | [nf] (c) bolèdjerîye, (e) bolèdjerèye, (o) boulindjeriye |
boule | [nf] (o-e) boule, (c) bole |
bouleau | [nm] (o-c) bôlî, (o-c) bôle [nf], (e) bèyole |
bourdonner | [v] zûner, (o-c) brouyî, (o-c) chîler |
bourgeois, e | [n] (c) bordjwès, e, (e) bordjeûs, e, (o) bourjwès, e |
bourgeonner | [v] djèter |
bourreau | [nm] (e-c) bouria, (o-c) boûria |
bourrelier | [nm] (o-c) gorelî, (e) gohèrlî |
bourrer | [v] bourer, rimpli a make, (c) bôguyî |
bousculade | [nf] (o) rabouréye, (c) cobouradje [nm], (e) hèrlêye, (c) bourerîye, (o) ramoncelâdje [nm] |
bousculer | [v] (c) cobourer, cobouter, (o) r'bourer, (e) k(i)bouter |
bout | [nm] coron, (o-c) d(i)bout ; v. extrémité |
bouteille | [nf] (e-c) botèye, (o) boutèye |
boutique | [nf] (e-c) botike [nm], (o) boutike [nm] |
bouton | [nm] 1 (de fleur) (e-c) boton, (o) bouton 2 (de vêtement) (e-c) boton, (o) bouton 3 (maladie) (e-c) boton, (o) bouton, (c) ploke [nf], plokète [nf], (o-c) pokète [nf] |
bouvreuil | [nm] (o-c) pîlau, (e) pîmåy |
boyau | [nm] (c) boya, (e) boyê, (o) bouya |
braconnier | [nm] (c) brakenî, (e) brakeneû, (o) braconî, (o) afuteû |
braise | [nf] (o) bréje, (c) breûje, (e) brusi |
branche | [nf] 1 (c) coche, (e) cohe, (o) couche 1 (de l’industrie, …) brantche |
bras | [nm] (c) brès, (e) brès', (o) bras |
brasserie | [nf] (e-c) brèssène, (o) brassène |
brasseur | [nm] (e-c) brèsseû, (o) brasseû |
brave | [adj] (o-c) brâve, (e) bråve ; v. courageux, gentil |
bravoure | [nf] (c) coradje, (e) corèdje, (o) courâdje |
brebis | [nf] bèrbis |
bredouille | [expr] rentrer _ : fé bèrwète |
bretelles | [nf-pl] (o) bèrtèles, (e) burtèles, (c) aburtales |
brillant, -e | [adj] (c) r(i)glatichant, e, (e) r(i)glatihant, e, (o) r'glatichant, e, (c) r(i)lûjant, e, (e) r(i)lûhant, e, (o) (r')lûjant, e, (o) lumiant, e |
briller | [v] (e-c) r(i)glati, (o) r'glati, (o) r'lûre ; v. luire |
brin | [nm] (c) fistu, (e) fistou, (o) fèstu, (o) bârbûje [nf] |
brique | [nf] brike |
briser | [v] spiyî, (o-c) brîjî ; v. casser |
brochet | [nm] (e-c) brotchèt, (o) brochèt |
broncher | [v] (o) crinkyî, (c) crankyî, (c-e) crankî, (o) bronchî; (e) blasser |
brosse | [nf] (c-o) brouche, (c) broche, (e) breûsse, (c) chovelète, (e) hovelète |
brouet | [nm] (c) caboléye [nf], (e) cabolèye, (o) cabouléye [nf], (e-c) brouwèt |
brouette | [nf] bèrwète |
brouillard | [nm] (e-c) brouliârd, (o-c) brouyârd |
brouiller | [v] brouyî, (c) (co)machî, (e) (ki)mahî, (o) coumachî |
broussaille | [nf] (o-c) ronchis' [nm], (e) ronhis' [nm], (c) bouchenis’ [nm], (e) brouhaye |
broyer | [v] broyî, spater, (e) språtchî ; v. écraser |
bruiner | [v] (e-c) ploviner, (o) plouviner, (c) brouwiner, (o) bruwiner, (e) brouhener, (c) moziner |
bruire | [v] (o-c) brûtyî, (c) brûtî, (o-c) brouyî, (e) roudiner |
bruit | [nm] (o-c) brût, (e) brut |
brûler | [v] 1 (e-c) broûler, (o-c) brûler; 2 _ lentement: (o) feuwyî |
brume | [nf] (o) breume, (c) brouweû, (e) brouheûr |
brumeux, euse | [adj] (e-c) spès, se, (o) brousenant, e, (c) brumeûs, e |
brun, e | [adj] (o) brun, breune;- (c) brun('), brune;-(e) breun', breune |
brusque | [adj] (e-c) brusse, (c) sauvadje, (o) sauvâdje, (c) rouflaud, e, (e) roubièsse, (c) aurgouwant, e |
brutaliser | [v] (o-c) margougnî, (o-c) mambourner |
buanderie | [nf] (c) boûwerîye, (e) bouwerèye, (c) lâverîye, (o) r'lâverîye |
bûche | [nf] (o-c) bwache, bwèche, (o-c) sokia, (e) sokê |
bûcheron | [nm] (o-c) boskiyon, (o-c) tayeû (au bos / au bwès), (e) tèyeû d' lègnes, (e) bwèheleû |
buis | [nm] (e) påkî, (c) paukî, (o) pâkî, pâke [nf] |
buisson | [nm]: (o-c) bouchon, (e) bouhon |
buissonnière | [expr] faire l'école _ : (o-c) fé bârète, (e) fé bårète, (o) r'bareter, (o-c) fé l' tchèt |
bulldozer | [nm] bouterèce [nf] (néol.), tèrasseûse [nf] (néol.) |
but | [nm] but' |
buveur, euse | [n] (e-o) buveû, se, (c) b(w)èveû, se, (e-c) tûteleû, se, (o) tûteû, se ; v. ivrogne |
22:59 Écrit par justitia & veritas dans Général | Lien permanent | Commentaires (0) | Facebook |
C
çà et là | [adv] brik-brok ; (e-c) plik-plok, (c) pâr-ci pâr-là , (e) chal èt là |
cabane | [nf] (o-c) cayute, (e) cahute |
cabas | [nm] (o-c) cabas, (e) cabasse [nf], (e) bansetê, (c) bansetia; v. sac, panier |
cacher | [v] catchî, (o) muchî |
cachette | [nf] catchète, (o) muchète |
cadavre | [nm] (o-c) cadâve, (e) cadåve, (o) antomîye [nf] ; v. squelette |
cadeau | [nm] (o) bustoke [nf], (c) bistoke [nf], (e) cadau ; v. présent |
cadre | [nm] (o-c) câde, (e) cåde |
café | [nm] (e-o) cafè, (c) cafeu |
cafetier | [nm] cafetî, (o-c) cabaretî, (e) cåbaretî |
cage | [nf] (o-c) gayole, (e) gayoûle |
cahier | [nm] cayè |
caillou | [nm] (o-c) cayau, (e) cayewê |
caisse | [nf] (c) caîsse, (e) kêsse, (o) késse |
cajoler | [v] cadjoler, (e-c) canedôser |
calculer | [v] (o-c) cârculer, (e) calculer |
caleçon | [nm] (o-c) scaneçon, (e) caleçon |
caler | [v] (e-c) astoker, (o) astokî |
calfeutrer | [v] (c) stoper, bouchî lès crayes, (o) stouper, bouchî lès crâyes, (e) clawer dès cîtroûs à in-ouh |
califourchon | [loc] à _ : à spales, (o-c) à tch'vau, (e) à tch'vå, (o) à djidjipe |
calme 1 | [adj] (o-c) paujêre, (e) påhûle, (o) rachîd, e, (c) rassîd, e, (e) rachou, owe, (c) cwéy, e ; v. paisible |
calme 2 | [nm] (o-c) paujêreté, (e) påhûlisté |
calmer | [v] (o-c) rapaujî ; (e) rapåheter |
calomnier | [v] (c) d(i)fûtyî one saquî, (o) lachî dès-invanîyes su 'ne saquî, (e) taper l' hate so 'ne saquî;- (o) machurer 'ne saquî ; v. médire |
calvitie | [nf] (o) pane-di-vêre, (e) pane-di-veûle |
camarade | [n] (o) coumarâde, (c) camarâde, (e) camèråde |
camion | [nm] camion |
camomille | [nf] (o) camamine, (c) amerale, (e) camamèle |
campagne | [nf] campagne |
canard | [nm] (o-c) canârd, (e) canård |
canine | [nf] (e) bètchou dint [nm] ; v. incisive, molaire |
canne | [nf] _ à pêche : (o-c) ligne, (c) baguète, (e) vèdje |
cantonnier | [nm] (e) cantonî, (c) cantonier, (o) cantoniè |
capable | [adj] (o-c) capâbe, (e) capåbe |
capitaine | [nm] (e-c) capitin.ne, (o) capitène |
caprice | [nm] zine, fougue, (e-c) makèt |
caqueter | [v] (e-c) rameter, caketer |
car | [conj] (e-c) ca ; v. parce que |
caractère | [nm] caractêre |
caresse | [nf] carèsse, mamoûr [nm], (o-c) doudoûce, (e) mamèye |
caresser | [v] carèssî, (o-c) fé dès doudoûces, (e) fièstî |
carillonner | [v] (e-c) triboler, (o) tribouler |
carotte | [nf] (o-c) carote, (e) rècène |
carré | [nm] (o-c) câré, (e) cwåré |
carreau | [nm] 1 (o-c) cârau, (e) cwåré, (c) cwêria 2 (aux cartes) cârau |
carrefour | [nm] (o) cwèsemint, (c) crwèsemint, (o) cwèjète [nf], (c) crwèsia, (e) creûhelåde [nf], (o) quate-tchèmins [nm-pl], (c) quate-tchimins [nm-pl] |
carrière | [nf] (e) cårîre, (o) câriêre, (c) câriére |
carte | [nf] 1 (à jouer) (o-c) caute, (o) cârte, (e) cwårdjeû 2 (géographique) [nf]: (o-c) cârte, (e) carte |
cartilage | [nm] (o-c) crokant, (e) grujon |
cash | [expr] payer _ : (o-c) payî su l’ côp, (e) payî so l’ côp (néol.) |
casque | [nm] 1 casse ; 2 casque de mineur : (o) calote |
casquette | [nf] calote |
casser | [v] (o-c) skèter, (c) chèter, (e) hèter, (o-c) câsser, (e) cåsser ; v. briser |
cataplasme | [nm] papin, (e) cataplame, (c) cataplasse |
catéchisme | [nm] (c) catrèsime, (e) catrucème, (o) catèchime, catèchisse |
cathédrale | [nf] (o-c) catèdrâle, (e) catèdråle |
cauchemar | [nm] (o) tchôde-mârke [nf], (e) (tchôde) marke [nf], (o) côtchemwâr, (c) tchôke-mwârt |
cause | [nf] (o-c) cause, (e) cåse |
causer | [v] (être cause de) (o-c) ièsse cause di, (e) èsse cåse di |
causer | [v] (parler) (e-c) d(i)viser, (o) d(è)viser, (o-c) causer, (e) djåser, (c) djâser |
cavalier | [nm] (e) cavalîr, (o) cavalî, cavalier |
cave | [nf] (o-c) cauve, (e) cåve |
céder | [v] (se laisser convaincre) (e-c) si lèyî adîre, (o) s' lèyî adîre, (e) blasser |
ceinture | [nf] cingue |
céleri | [nm] (e-c) célèri, (o) cèlèri |
célibataire | [n] (vî) djon.ne ome, fém.: (o) (vîye) djon.ne fîye, (c) (vîye) djon.ne fèye, (e) (vèye) djon.ne fèye |
cendre | [nf] cinde |
cent | [adj] cint |
centaine | [nf] (o-c) cint [nm] : une _ de : on cint di ((o) in cint), (e-c) cintin.ne, (o) cintène |
centième | [nm] (e-c) cintin.me, (o) cintyème, (c) cintyin.me |
centre | [nm] mitan |
cependant | [conj] (e-c) portant, (o) pourtant, (c) maugré ça, (o) maugrè ça |
cerceau | [nm] cèke |
cercle | [nm] cèke |
cercueil | [nm] (o-c) vacha, (e) wahê, (o) lûja |
céréale | [nf] grin [nm], (o-c) dinréye |
cerfeuil | [nm] (o) chèrfu, chèrfouy, (e) chèrfou, (c) cièrfouy |
cerise | [nf] (o-c) cèréje, cèrîje, (e) cèlîhe |
cerisier | [nm] (o-c) cèréjî, cèrîjî, (e) cèlîhi, (e) tchèrsî |
certain, e | [adj] (sûr) (e-c) sûr, cèrtin, in.ne, (o) asseûré, éye |
certainement | [adv] (o) asseûré, (e-c) assûré, (e-c) sûremint |
certifier | [v] acèrtiner |
cerveau | [nm] (o-c) cêrvia, (e) cèrvê |
cesse | [loc] sans _ : (o-c) sins lachî; (c) tofêr, (e) tofér, (o) toufêr, (e) djoûrmåy |
cesser | [v] (o-c) lachî, (c) si djoker, (o) s' djokî, (e) låker, (c) lauker |
chacun, e | [pron] (o-c) chake, (c) chakin, -ène, chakonk, one, (e) chaskeun’, e, chaskonk, one, (o) chacun, chakeune |
chagrin | [nm] (c) pwin.ne, (o) pwéne, (e) pon.ne |
chagriner | [v] (c) fé dè l’ pwin.ne, (o) fé dè l’ pwène, (e) fé dè l’ pon.ne |
chahut | [nm] (o-c) disdût, (e) disdut, (c) trayin, (o) trèyin; v. bruit |
chaîne | [nf] tchin.ne |
chair | [nf] (o-c) tchau, (e) tchår, (o) tchâr |
chaire | [nf] (o) prétchwêre, (c) pirlodje, (e) pirlôdje |
chaise | [nf] (o-c) tchèyêre, (e) tchèyîre |
châle | [nm] chabrake, (e) norèt |
chaleur | [nf] (c) tchaleûr, (o) tchaleû, (e) tcholeûr |
chambre | [nf] tchambe |
champ | [nm] tchamp |
champignon | [nm] (e) tchampion, (o) champiyon, (c) aubwisson |
chanceler | [v] (o-c) bèrlondjî, (e) balancî, barloker ; v. balancer |
Chandeleur | [nf] (o-c) Tchandeleûse, (e) Tchandeleûr |
chandelle | [nf] tchandèle |
changement | [nm] candjemint |
changer | [v] 1 candjî 2 _ de vêtements : candjî sès moussemints / sès lokes, (e) candjî d' bagues, (e-c) si discandjî, (o) s' discandjî |
chanson | [nf] tchanson |
chant | [nm] tchant |
chantier | [nm] travau, (e) ovrèdjes [nm-pl] |
chanvre | [nm] (e-c) tchène, (o) tchane |
chapeau | [nm] (o-c) tchapia, (e) tchapê |
chapelet | [nm] tchapelèt |
chapelle | [nf] tchapèle |
char | [nm] (o-c) tchaur, (e) tchår, (o) tchâr |
charbon | [nm] tchèrbon |
charbonnier | [nm] tchèrbonî |
charcuterie | [nf] (o) tcharcuterîye, (c) chârcuterîye, (e) cråsserèye |
chardonneret | [nm] (o-c) cardinâl, (e) tchèrdin, (o-c) tchèrdonî |
charge | [nf] (e-c) tchèdje, (o-c) kèdje |
chargement | [nm] (c) tchèrdjadje, kèrdjadje, (e) tchèrdjèdje, (o) kèrdjâdje |
charger | [v] (e-c) tchèrdjî, (o-c) kèrdjî |
charité | [nf] (e) tcharité, (c) charité, (o) châritè |
charogne | [nf] (e-c) charogne, (o) carogne, (c) cûrîye, (e) cûrèye |
charpentier | [nm] (o-c) tchèrpètî, (e) tchèpetî |
charretier | [nm] tchèron |
charrette | [nf] tchèrète |
charrier | [v] (o-c) tchèryî, (c-e) tchèrî |
charrue | [nf] (c) èrére, (o) èrère, (e) èré [nm], (o-c) tchèrûwe |
chasse | [nf] tchèsse |
chasser | [v] tchèssî, (o) cachî |
chasseur, erèsse | [n] tchèsseû, se , (o) cacheû, se |
chat, e | [n] tchèt, e, (o) tchat |
châtaigne | [nf] maron, (e-c) cascagne, (o) chatagne (marron d'Inde) |
châtaignier | [nm] (e-c) cascagnî, (o-c) baronî |
château | [nm] (c) tchèstia, (o) castia, (e) tchèstê |
châtier | [v] pûni, (e) tchèstî (rare) |
chatouiller | [v] (o) cakyî, (c) kèkyî, (e) catî ; v. démanger |
chatouilleux, se | [adj] (o) cakiant, e, cakieû, se, (c) kèkiaud, e, kèkieûs, e, (e) catieûs, e |
chaud, e | [adj] tchôd, e |
chaudron | [nm] tchôdron |
chauffage | [nm] (c) tchaufadje, (e) tchåfèdje, (o) tchaufâdje |
chauffer | [v] (o-c) tchaufer, (e) tchåfer |
chauffeur | [nm] (o-c) tchaufeû, (e) tchåfeû |
chaussée | [nf] (o-c) tchausséye, (e) tchåssêye, (o) brisè, (c) lèvéye, pavéye ; v. route |
chausse-pied | [nm] (o-c) tchausse-pîd, (e) tchåsse-pîd |
chausser | [v] (o-c) tchaussî, (e) tchåssî |
chaussette | [nf] (o-c) tchaussète, (e) tchåssète |
chaussure | [nf] (e-c) solé, (o) solè, (e) tchåsseûre, (o-c) tchaussure |
chauve | [adj] (c) pèlé, éye, (o) pèlè, éye, (e) pèlé, êye; cf calvitie |
chauve-souris | [nf] (e) tchawe-soris, (c) tchauwe-soris, (o) tchau-soris, tchape-soris |
chaux | [nf] (o-c) tchaus', (e) tchås' |
check-up | [nm] (c) apontiadje, (e) apontièdje, (o) apontiâdje (néol.) |
chef | [nm] (c) maîsse, (e) mêsse, (o) mésse |
chemin | [nm] (o-c) tch(i)min, (o) tch(è)min, (e) vôye _ de fer [nm]: (o-c) tch(i)min d' fiêr, (e) tch(i)min d' fiér, (o) tch(è)min d' fiêr |
cheminée | [nf] (o-c) tch(i)minéye, (e) tch(i)minêye, (o) tch(è)minéye |
chemise | [nf] (o-c) tch(i)mîje, (e) tch(i)mîhe, (o) tch(è)mîje |
chêne | [nm] tchin.ne |
chenille | [nf] halène |
cher, chère | [adj] (coûteux) (o-c) tchêr, e, (e) tchîr, e |
cher, chéri | [adj] (e) binamé, êye, (c) binamé, éye, binin.mé, éye; (o) m' chér, îye |
chercher | [v] (o-c) cachî après, (e) qwèri; (c) qwê(re), (o) quer: ne s'utilise qu'à l'infinitif et après un verbe de mouvement: daler quer / aler qwê (une chose dont on sait où elle se trouve) |
cheval | [nm] (o-c) tch(i)vau, (e) tchivå (on dj'vå), (o) tch(è)vau NB (o-c) in / on tch'vau se prononce "in / on tch'fau" |
chevelure | [nf] (c) tch(i)velûre, (e) tch(i)veleûre, (o) tch(è)velure, tch(i)velure |
cheveux | [nm] (o-c) tch(i)via, (e) tch(i)vè (on dj'vè) NB (o-c) in / on tch'via se prononce "in / on tch'fia" |
cheville | [nf] 1 (anatomie) (c) tch(i)vile, tch(i)vîye, (o) tch(i)vile, tch(è)vile, (e) tch(i)vèye (li dj'vèye) NB (c) li tch'vîye se prononce "li tch'fîye" 2 (tige) broke, (c) tch(i)vîye, … (v. ci-dessus) |
chèvre | [nf] gade |
chèvrefeuille | [nm] (o) rampieule, (c) rampioûle, (e) fleur d'Avièrje |
chez | [prép] amon, (o-c) mon, (c) èmon |
chien, enne | [n] (e-c) tchin, (o) tchén |
chienne | [nf] (o) lîtche, (c) liche, (e) léhe s'il faut préciser le sexe du chien, on dira plus souvent: (o) in mâle / ène feumèle di tchén, (c) on maule / one fumèle di tchin, (e) on måye / ine frumèle di tchin |
chiffon | [nm] (o-c) loke [nf], (e-c) clikote [nf] |
chiffonner | [v] cafougnî |
chiffonnier, ière | [n] (o-c) loketî, mârtchand d' lokes, (e) martchand d' clikotes, (c) gobieû, gobiyerèsse |
chirurgien, enne | [nm] chirurjyin, (c) cèrujyin, in.ne, (e) cirujyin, in.ne |
chocolat | [nm] chôcolat |
choisir | [v] (c) tchwèsi, (o) chwèsi, (e) tchûsi |
choix | [nm] tchwès, (e) tchûse [nf] |
chômer | [v] chômer, (o) biner |
chose | [nf] (c) afaîre, (e) afêre, (o) afére quelque chose: one saqwè, ine saqwè, ène saqwè |
chou | [nm] _ blanc: (blanc) cabu _ vert: (e-c) djote [nf] _ rouge: (rodje / roudje) cabu _ x de Bruxelles: sprautes [nf-(pl)] |
chute | [nf] _ d'eau : (e) cascåde, (c) cascâde |
cicatrice | [nf] (o) skèrlache, (c) kèrnache, (e) costeûre, (c) costure, (o) cousture, (o) brogne |
ci-dessous | [adv] (o) là-d'zous, (c) vêci pa-d'zos, (e) chal-dizos |
ci-dessus | [adv] (o) là-d'zeû(r), (c) vêci pa-d'zeû, (e) chal-dizeûr |
ciel | [nm] (e) cîr, (c) ciél, (o) cièl ; v. firmament |
cigarette | [nf] cigarète |
ciment | [nm] cimint |
cimetière | [nm] (c) aîte, (e) ête [nf], (c) cimintîre, cimintiére [nf], (e) cimitiére [nf], (o) cèmintiêre [nf] |
ciseaux | [nm-pl] cisète [nf-sing] |
claie | [nf] (o) cloye, (c) clôye, cloyète, (e) cleûse, (o-c) volète |
clair, e | [adj] clér, e |
clergé | [nm] (e-c) curés [nm-pl], (e) priyèsses [nm-pl] |
client | [nm] (o-c) pratike [nf], (e) cande [nf] |
cligner | [v] clignî |
clin | [nm] _ d'œil : clignète [nf], (e) clègn d'oûy |
cloche | [nf] (e-c) cloke, clotche |
clocher | [nm] clokî, clotchî |
clou | [nm] (o-c) clau, (e) clå |
coccinelle | [nf] (o) bièsse à bon Dieu, (c) bièsse à bon Diè, pèpin-maurtin, (e) bièsse å bon Diu, (o) mârtin |
coeur | [nm] (e) coûr, (o-c) keûr |
coffre | [nm] cofe |
coiffer | [v] cwèfer |
coiffeur, euse | [nm] cwèfeû, se |
coiffure | [nf] (o-c) cwèfure, (e) cwèfeûre |
coin | [nm] (o-c) cwane [nf], (e) cwène [nf], (o) cwin |
coïncidence | [nf] (o-c) astchèyance, (e) atoumance |
colchique | [nm] (o) catchot, (c) ièbe di vatche [nf], (e) boû, towe-tchin |
colère | [nf] colére, (c) mwaîjichemint [nm] |
colique | [nf] (o-c) mau d' vinte, (e) må d'vinte |
coller | [v] (o-c) claper, (c) plaker, (e) plakî, (o) coler On utilise très souvent, pour tous ces verbes, le préfixe a-: aclaper, acoler, aplaker. |
collier | [nm] (de personne) (o-c) colé, (e) colier |
colline | [nf] (o-c) tiène [nm], (e) tiér [nm], hôteûr |
colombe | [nf] (e-c) colon [nm], (o) coulon [nm] ; v. pigeon |
colorier | [v] (e-c) mète è coleûr, (o) mète à couleûr, (c) pinturer |
colza | [nm] (o) golza, (c) golzau, (e) golzå |
combattre | [v] (e) combate, (c) si bate conte, (o) s' bate conte |
combien | [adv] (c) combin, (o) combén, (e) k(i)bin, (e-c) qwant' |
comédie | [nf] (o-c) comèdîye, (e) comèdèye |
commande | [nf] (c) comande, (o) coumande, (e) k(i)mande |
commander | [v] (c) comander, (o) coumander, (e) k(i)mander |
commencement | [nm] (c) c(o)mincemint, (e) k(i)mincemint, (o) couminchemint |
commencer | [v] ataker, (c) comincî, (o) couminchi, (e) k(i)mincî |
comment | [adv] (o-c) comint, (e) k(i)mint |
commerce | [nm] 1 comèrce 2 (magasin, entreprise) (c) daladje [nm], (o) dalâdje [nm] |
commune | [nf] (o-c) comune, (e) comeune |
communion | [nf] faire sa _ : (e) fé sès påkes, (o) fé sès pâkes, (c) fé sès paukes |
compagnie | [nf] (o-c) compagnîye, (e) k(i)pagnèye |
compagnon | [nm] (o-c) compagnon, (e) k(i)pagnon |
comparer | [v]: (e-c) r(i)mète, (o) r'mète |
compatissant, e | [adj] (o-c) compatichant, e, (e) compatihant, e |
complètement | [adv] (c) fin, e, (e) fi, fène, (o) tafètemint, tout-oute, (c) pâr ; v. tout |
compliment | [nm] complumint |
comprendre | [v] comprinde |
compter | [v] compter ; v. calculer |
concert | [nm] concêrt |
concubinage | [nm] vivre en _ : (o) vikî, ièsse acouplés, (c) ièsse acoplés, ièsse mâriés dè l’ gauche mwin, ièsse aclapés, (e) viker come feume èt ome |
condamner | [v] (e-o) condan.ner, (c) condâner, (e) condåner |
condition | [nf] condicion |
conduire | [v] (e-c) miner, (o) m(w)in.ner, (c) mwinrner, (c) codûre, (e) k(i)dûre ; v. mener |
confesser (se) | [v] (c) aler à c'fèsse, (e) aler à k'fèsse, (o) daler à confèsse, (c) si cofèssî, (e) si k'fèsser |
confiance | [nf] fiyate, (o-c) confyince, (e) confiyance |
confirmer | [v] confirmer |
confondre | [v] confonde, (c) comachî, (e) k(i)mahî, (o) coumachî ; v. se tromper |
confus, e | [adj] (personne) (e-c) cacame, (o) cacane, mètch, e, (e) honteûs, e |
congé | [nm] condjî |
conjugal | [adj] (o) du min.nâdje, (c) do mwin.nadje, (e) dè manèdje |
connaissance | [nf] (o-c) conechance, (e) k(i)nohance |
conscience | [nf] consyince |
conseiller | [v] (e-c) consî, (o-c) consyî |
consentir | [v] consinti ; v. accord |
conséquence | [nf] (o) chûte, (e) consèkence, (c) aboutichemint [nm] |
conserver | [v] (e) wårder, (o) wârder, aurder, (c) (w)aurder, (o) t(è)ni ; v. garder |
consoler | [v] (o-c) rapaujî, (e) rapåfter, rapåheter |
constamment | [adv] (c) tofêr, (e) tofér, (o) toufér, (e) djoûrmåy ; v. sans cesse |
constipé, e | [adj] (c) r(i)ssèré, éye, (o) r'ssèrè, éye, (e) sèré, êye, (o) stoupè, éye |
constitution | [nf] lwè d' bâse (néol.) |
construire | [v] bâti |
consulter | [v] (un médecin) (o) daler vîr èl docteûr, (c) aler au docteûr, (e) aler å docteur |
contenir | [v] (e-o) conteni, (c) contenu |
content, e | [adj] (e-c) contint, contin.ne, (o) contint, contène, (o-c) binauje, (e) binåhe |
contraire | [nm] (c) contraîre, (e) contrêre, (o) contréle, (e) contråve |
contrariant, e | [adj] (o) striveûs, e, (c) contraîre, (e) contrêre, (e) contrariant, e, cagnès', se |
contre | [prép] 1 opposé à: conte 2 appuyé sur: (c) astok di, (o-c) asto di |
contredire | [v] (o) bate èl contreuvèrse, (c) contrèbate, (e) contrèdîre, (c) forbate |
contrefait, e | [adj] (c) contrèfaît, e, (e) contrifêt, e, (o) mau bâti, îye, mau fét, e |
contremaître | [nm] (c) maîsse-ovrî, (o) mésse-ouvrî, (e) mêste-ovrî, (o) contrèméte |
contributions | [nf-pl] contribucions |
convaincre | [v] (o) racrowyî, (e) convinke, abate se laisser _ : si lèyî adîre, (o) s' lèyî adîre |
convenable | [adj] (o-c) convenâbe, (e) convenåbe |
convenir | [v] (e-o) conveni, (c) convenu, (e) ahåyî |
conversation | [nf] d(i)vise, (o) d(è)vise |
convulsion | [nf] (o) mau sint-Djilin [nm], (c) corwéyes [nf-pl], (e) convulsion |
copain | [nm] (o-c) cous', (e) plankèt, (c) camarâde, (e) camèråde, (o) coumarâde |
copeaux | [nm-pl] 1 (e-o) croles [nf-pl], (c) astales, scroules [nf-pl], (e-c) crèsses [nf-pl] 2 (de bûcheron) (o) skètes [nf-pl] |
copieux, euse | [adj] (o) plintiveûs, e, (e) plantiveûs, e |
coq | [nm] cok |
coquelicot | [nm] (o-c) fleûr di tonwêre [nf], tonwêre [nm] (e) (fleûr) di tonîre [nf], (c) fleûr di tonwâre [nf], tonwâre [nm], (o) colau, (c) pawèt, (e) pavwér |
coqueluche | [nf] (c) quintos', (o) quintous', (e) cokeluche |
cor | [nm] _ au pied : (o-c) agace, (e) aguèce |
corbeau | [nm] (o-c) cwârbau, (e) cwèrbå, (o) côrbau |
corbeille | [nf] (o-c) côrbèye, (e) cwèrbèye |
corde | [nf] (o-c) cwade, (e) cwède, (o) cô(r)de |
cordonnier | [nm] cwèpî, (e) cwèpehî, (o-c) cwamejî, (o) côrdonî |
corne | [nf] (o-c) cwane, (e) cwène, (o) cô(r)ne |
cornet | [nm] _ de papier: (o-c) cawote, (e) cahote |
corps | [nm] (c) cwârp, (e) cwérp, (o) côrp |
corridor | [nm] colidôr, (e) coridôr |
corriger | [v] coridjî |
corset | [nm] côrset |
corvée | [nf] (o-c) corwéye, (e) corwêye |
costume | [nm] costume, (o-c) abîyemint |
côte | [nf] 1 (anatomie) (c) cwasse, (e) cwèsse, (o) côte 2 (montée) [nf] gripète, (o-c) cripèt [nm], (e) croupèt [nm], (o-c) tiène [nm] ; v. colline 3 (littoral) côte |
côté | [loc] à _ de : (e-c) à costé di, (o) à costè di ; v. près de |
côté | [nm] (e-c) costé, (o) costè |
coteau | [nm] (o-c) cripèt, (e) croupèt, (o-c) crèstia, (e) crèstê |
cou | [nm] (o-c) cô, (o-c) hatia, (e) hatrê |
coucher (se) | [v] (c) si coûtchi, (o) s' coûtchi, (e) si coukî |
coude | [nm] (o) coûsse, (c) keûde, coûtiron, (e) coûde |
coudre | [v] (e-c) keûse, (o-c) keûde |
couenne | [nf] (o-c) coyène, (e) coyin.ne |
couler | [v] (s'écouler) (o) couri, (c) couru, (e) cori |
couleur | [nf] (e-c) coleûr, (o) couleûr |
couleuvre | [nf] (c) coloûte, (o) couloûte, (e) colowe |
coup | [nm] côp |
coupable | [nm] (o-c) coupâbe, (e) coupåbe |
coupant, e | [adj] côpant, e, (c) cwachant, e, (e) cwahant, e, (o-c) tayant, e, (e) tèyant, e |
couper | [v] côper |
couple | [nm] (e-c) cope [nf], (o) coupe [nf] |
cour | [nf] (o-c) coû, (e) coûr |
courage | [nm] (c) coradje, (e) corèdje, (o) courâdje |
courageux, euse | [adj] (c) coradjeûs, e, (e) corèdjeûs, e, (o) couradjeûs, e |
courant | [nm] _ d'air : (c) courant d’ aîr, (o) coulant d' ér, tirant, (e) côp d' êr ; il y a un courant d'air : (c-e) i tchèsse |
courir | [v] (o) couri, (c) couru, (e) cori |
courroie | [nf] (o-e) corôye, (o-c) coûrwè, (o) ècorwè [nm] |
courroucer (se) | [v] (c) si mauveler, (e) si måveler, (c) si côrcyî, (c-e) si côrcî, (c) si mwaîji, (o) s' mwéji, (o) s' toûrminter, (c) si toûrminter |
course | [nf] coûsse |
court, e | [adj] (e-o) coûrt, coûte, (c) coût, e |
cousin, e | [n] (o-c) cous', (o-c) cousin, e, (e) cusin, ène |
coussin | [nm] (e-c) cossin, (o) coussin |
couteau | [nm] (o-c) coutia, (e) coûtê |
coûter | [v] (e-c) coster, (o) coustè |
coutume | [nf] (e-c) acostumance, (o) coustume, (c) vîyès môdes [nf-pl] |
couture | [nf] (c) costure, (e) costeûre, (o) cousture |
couturière | [nf] (o-c) costri, (e) costîre, (o) cousturiére |
couvée | [nf] (c) covéye, (e) covéye, (o) couvéye |
couvercle | [nm] (o-c) couviète, (e) covièke, (o) couvièke |
couverture | [nf] (o) couvèrte, (c) couvêrte, (e) coveteû [nm] |
couvrir | [v] (o-c) couvri, (e) covri, (c) couviè |
cracher | [v] (o-c) ratchî, (e) rètchî |
craie | [nf] (e-c) crôye, (o) croye |
craindre | [v] (o-c) awè peû, (e) aveûr sogne |
crâne | [nm] (o-c) crâne, (e) cråne |
crapaud | [nm] crapôd |
crécelle | [nf] rakète, (o-c) racagnak [nm], (o) crin.nète, (e) rahia [nm] |
crémaillère | [nf] crama [nm] |
crème | [nf] crin.me |
crêpe | [nf] 1 vôte, (o) rèston [nm], (o-c) coûkèbake 2 (à la farine de sarrasin) [nf]: (e-c) boûkète, (o) bôkète |
crépuscule | [nm] (o-c) vièspréye [nf], (e) vèsprêye [nf], (o-e) breune, (c) brune, anêti, (e) à-l’-nut' |
cresson | [nm] (o) ourson, (c) crusson, (e) crèsson |
crête | [nf] crèsse |
creuser | [v] (c) chaver, (o) scaver, (c) cauveler, (e) tchaboter ; v. bêcher, vider |
creux, euse | [nm-adj] (o-c) vûde, (e) vû, (c) wîde, (e-c) tchaboté, (>c) éye, (>e) êye, (o) chaboté, éye |
crevasse | [nf] (o-c) crèvaude, (e) crèvasse ; v. fente |
crever | [v] crèver |
cri | [nm] (o) sclamure [nf], (c) bwêrladje, (e) cri |
crible | [nm] rèdje |
crier | [v] (o-c) criyî, (e) brêre, (o) r'beûler, (o-c) bwêrler ; v. hurler |