| concours

15.07.2009

Lècsike di bâse / Basic Walloon Lexicon

dicsionaîreFWcârte7

23:06 Écrit par justitia & veritas dans Général | Lien permanent | Commentaires (0) | Envoyer cette note |  Facebook |

Introduction / Introdûjadje

Notes explicatives

 

(o) = ouest-wallon

(c) = centre-wallon

(e) = est-wallon

(s) = sud-wallon

 

Le mot en gras est

soit le mot le plus général, c’est-à-dire le plus utilisé et/ou le mieux compris par la majorité des Wallons,

soit un terme considéré comme synonyme (conservé afin de préserver la richesse du vocabulaire wallon).

 

Les lettres en italiques montrent que le mot choisi peut être converti sous une forme  normalisée.

 

Enfin, le graphème å en est-wallon correspond au « o » de l’anglais « more » ou « water » et  au « å » danois.

En wallon, il est proche du « au » des autres dialectes ou du « â » de ces dialectes et au sein même de l’est-wallon (oie : åwe = auwe ; mal : må = mâ (aussi en est-wallon) et mau (sud-wallon, centre-wallon, ouest-wallon) ; carier : gåter = gâter).

 

 

* Revu et corrigé

** sur plus de 100.000 mots recensés (bientôt un lexique de 10.000 mots)

*** Introduction complète dans:

http://dictionnaire-wallon-francais.skynetblogs.be

23:02 Écrit par justitia & veritas dans Général | Lien permanent | Commentaires (0) | Envoyer cette note |  Facebook |

A

à

[prép] à

(o) daler à Châlèrwè, au djârdin, à scole; disèz-le à l' ome, à l’ feume, à lès-èfants

(c) aler à Châlèrwè, au djârdin, è scole ; dijoz-le à l' ome, à l’ feume, aus-èfants

(e) aler à Châlèrwè, å djårdin, è scole ; dihez-le à l' ome, à l’ feume, ås-èfants

abaisser

[v] (o-c) (r)abachî, (e) (r)abahî

abandonner

[v] (e-c) abandener, (o-c) abandoner

abattre

[v] abate; (o-c) foute djus ; (e-c) taper djus

abbaye

[nf] (c) abîye, (e) abèye, (o) abî

abcès

[nm] abcès

abeille

[nf] (c) mo(u)che à l’ laume, (e) mohe à l’ låme, (o) mouche à mièl

abîmer

[v] (o-c) abumer, (e) abîmer

abondance

[nf] (o) planteûre, (c) froche, (e) abondance

aboutir

[v] abouti, (c) rèche

abri

[loc] à l' _ : (o-c) à iute, au r'cwè, (e-c) à l' avrûle, (e) à houte, (c) à ok

au r’cwè: à l'abri du vent, du mauvais temps etc.

à iute: à l'abri de la pluie ou sens plus général.

se mettre à l' _ : (c) si mète a iute, au r'cwè, à ok, (o) s' mète à iute, au r'cwè, (e) s' ahoûter, si mète à houte

abricot

[nm] (e) åbricot, (c) aubricot, (o) abricot

absent, e

[adj] être _ : (c) ièsse èvôye. (o) ièsse èvoye, (e) esse èvôye, (c) ni nin ièsse là, (o) n' nén ièsse là, (e) ni nin èsse là

absolument

[adv] absolumint, (c) tot-à faît, (e) tot-à fêt, (o) tafètemint ; v. vraiment

accablant, e

[adj] (temps) (e-c) stof, (o) stouf, (e-c) stofant, e, (o) stoufichant, e

accablement

[nm] (o-c) disbautchemint, (c) rascrauwadje, (e) acåblèmint ; v. tristesse, désespoir

accélérer

[v] (o) daler pus rade, (c) aler pus rade, (e) aler pus reûd ou: rôler / roûler, couru / couri / cori... pus rade, pus râde, pus reûd

accident

[nm] acsidint

accompagner

[v] (e-c) aler avou, (o) daker avou / avè, (e) aconcwèster

accord

[nm] (c) acwârd, (e) acwérd, (o) acôrd

accouchement

[nm] (o-c) acoûtchemint, (e) acoûkemint, acoûkèdje

accoucher

[v] (o-c) mète au monde, (o-c) s' acoûtchî, (e) s' acoukî

accourir

[v] abouler, abizer, (o) acouri, (c) acouru, (e) acori

accoutumer (s')

[v] (c) s' abitouwer, (e) s' åbitouwer, (o) s' abituwer, (c) s' afaîti, (e) s’ afêti, (o-c) s' afranchi

accrocher

[v] acrotchî, (o-c) aveter

accroupir (s’)

[v] (o) s' ascroupi, (c) s' ascropu, (e) s' acropi

accueil

[nm] faire bon / mauvais _ : (c) bin / mau r'çûre, (e) bin / må r'çûre, (o) bén / mau r'çûre

acheter

[v] (o-c) acheter, (e) atcheter, (o) acater

achever

[v] achèver

acide

[adj] (o) sûr, e, (c) seur, e, (e) seûr, e;- (o) surèt, e

acquitter

[v] (o) raskiter, (c) raquiter, (e) (r)aqwiter v. payer

acteur, actrice

[n] acteûr, actrice:- (c) djouweû, se

actif

[adj] (c) djinti, îye, (e) djinti, èye, (o-c) vayant, e, (e) abèye, (o-c) abîye, (o) dalant, e, (o) qui s' dè done, qui n' dèmère jamwés à rin, qui n' èst jamwés à djok

action

[nf] acsion ; v. méfait

activité

[nf] en _ : (c) à daladje, (o) à dalâdje, (e) èn-alèdje

actuellement

[adv] (o-c) a l' eûre d' odjoûrdu, (o) pou l' moumint, (c) po l' momint, (c) audjoûrdu, (e) po l' djoû d'oûy, oûy

admettre

[v] admète

admiration

[nf] (o-c) admirâcion, (e) admiråcion

adolescent, e

[n] (o-c) djon.nia, djon.nète, (e) djon.nê, djon.nète

adonner (s')

[v] _ à : (e) si taper à, (o) s' lancî dins, (o) s' atatchî à

adresse

[nf] (dextérité) (e-c) adrèsse, (o) avis' [nm], (c) agrès [nm]

adroit, e

[adj] (c) adrwèt, e, (o) adwèt, e, (e) adrèt', e

adulte

[n] (c) ome faît, feume faîte, (e) ome fêt, feume fête, (o) ome fét, feume fête, (c) grande djin

aérer

[v] (c) ranaîri, rinaîri, (o) ranéri, (e) rènêri

aéroport

[nm] aèropôrt, arèyopôrt

affaire

[nf] afaîre , (e) afêre

affecté, e

[adj] être _ : (o) d'awè èn-avant (i da èn-avant), (c) aler lon à one saquî (ça lî va lon), (o) daler lon à 'ne saquî (ça m' va lon), (e) èsse dimanîré, êye

affection

[nf] (o) tindrèsse, (e) atatchemint ; v. tendresse, amabilité, attachement

affectueux, euse

[adj] amitieûs, e

affirmer

[v] acèrtiner ; v. certifier, assurer

affligé, e

[adj] (c) aflidjî, îye, (o) aflidji, îye, (e) aflidjî, èye

affluence

[nf] masse di djins, (c) froche, (e) flouhe

affreux, se

[adj] afreûs, e ; v. laid

afin

[prép] _ de (e-c) po, (o) pou, (e) afîs' qui + subj.: dji v' di çoula afîs' qui vos l' sèpése ; v. pour

agaçant, e

[adj] soyant, e , (o) rondjant, e, (e-c) tanant, e

agacer

[v] soyî, (o-c) fé dâner, (e) fé dåner, (o) fé amarvoyî, agacî, (e) agacer; v. lasser, ennuyer

âge

[nm] (o-c) âdje, (e) adje

âgé, e

[adj] (o-c) vî, vîye, (e) vî, vîle / vèye

agenouiller (s')

[v] (o-c) s' asglignî, (e) s' adjèni, (c) s' agngnoler

agile

[adj] (o-c) lèsse, (o-c) subtil, e, (e) alant, e, (e) adjèt', te

agir

[v] fé: (e-o) adji, (c) aji, (o-c) travayî

il faut agir : (o-c) i faut fé 'ne saqwè, (e) i fåt fé 'ne saqwè

il faut le temps que le produit agisse: (o) i faut l' timps què l' prodwît travâye

de quoi s'agit-il ? (o-e) di qwè-ce qui r’toûne ?

agonie

[nf] (o-c) angonîye, (e) langonèye

agréable

[adj] (c) plaîjant, e, (o) pléjant, e, (e) plêhant, e

ahuri, e

[adj] (c) èwaré, éye, (o) èwarè, éye, (e) èwaré, êye, (e-c) cacame, (o) cacane, (e) sbaré, èye

aider

[v] (c) aîdî, (e) êdî, (o) édî; v. assister

aïeux

[nm-pl] (o-c) tayons, tayes, (e) tåyes; v. ancêtres

aigre

[adj] (c) aîgue, (e) êgue, (o) sûr, e v. sûr

aigreurs

[nf-pl] _ d'estomac : (o-c) brûlant, (e-c) broûlant, (e-c) mirin.ne, (o) mirène

aiguille

[nf] (c) awîye, (o) èwîye, (e) awèye

aiguiser

[v] (o-c) rûjî, (e-c) (ris)sin.mî, (c) r(i)passer, (o) r'passer

aile

[nf] éle, (o-c) pèna [nm]

ailleurs

[adv] (c) ôte paut, (e) ôte påt, (o) ôte pârt, alieûrs

aimable

[adj] (c) amistauve, amichtauve, (e) amiståve, (c-o) amitieûs, e , (o-c) djinti, îye ; v. affectueux

aimer

[v] in.mer, (e-c) vèy voltî, (o) vîr voltî ;

in.mer: sens plutôt abstrait;

vîr / vèy voltî: aimer quelqu'un d'amour

aîné, e

[adj] (c) li pus vî, vîye, (e) li pus vî, vîle / vèye, (o) èl pus vî, vîye

air

[nm] (c) aîr, (e) êr [nf], (o) ér [nf]

aisance

[nm-pl] lieux d' _ :  cabinèt, (c) comôdité [nf], (o) comôdité [nf]

ajouter

[v] mète avou, (o-c) rajouter

alcool

[nm] alcol ; v. goutte, pequet...

alerte

[adj] spitant, e

aliment

[nm] (o-c) (a)mindjî, (o-c) (a)mougnî, (e) amagnî

allaiter

[v] (o-c) doner l' tète, (e-c) diner l' tète

alléchant, e

[adj] (e-c) (r)agostant, e, (o) ragoustant, e, (o) abètchant, e ; v. appétissant

aller

[v] (e-c) aler, (o) daler

aller

[v] s'en _ : (e-c) ènn' aler, (o) èdaler : (o-e) dj' ènnè va, nos 'nn' alans, (e-c) dj' èva, nos 'nn' alans

allongé, e

[adj] (o-c) stindu, ûwe, (e) stindou, owe, (o-c) longu, ûwe, (e) longou, owe, (o) alondjî, iye

allonger

[v] ralongui, (o) ralondjî ; v. étendre

allumer

[v] _ le feu: (o-c) alumer, (e) aloumer, (e-c) èsprinde, (e-c) toker

allumette

[nf] (o-c) alumète, (e) aloumète

allusion

[nf] faire une _ : (e-c) diner à ètinde, (o) doner à ètinde, (e-c) diner dès sonètes, (o) doner dès sonètes

almanach

[nm] (e) årmonak, (o) ârmonak, (c) aurmonak

alors

[adv] adon, (e) adon-pwis

alouette

[nf] (e) ålouwète, (c) aulouwète, (o) aluwète

amabilité

[nf] djintiyèsse, (c) amichtauvité

amaigri, e

[adj] (o-c) ramwinri, îye, (e) sètch, e, fondou, owe

ambition

[nf] ambicion

âme

[nf] (o-c) âme, (e) åme

amende

[nf] aminde

ami, e

[n] (o) coumarâde, (c) camarâde, (e) camèråde ; (o-c) soçon, e, (o-e) amice (arch.) ; v. camarade, copain

amincir

[v] (r)atèni, (c) dispèchi, (e) dispèhi

amorcer

[v] (c) amwarci, (e) amwèrci, (o) amôrci

amour

[nm] amoûr

ample

[adj] (o-c) laudje, (e) lådje, (o) lâ(r)dje, plintiveûs, e, (e) plantiveûs, e

ampoule

[nf] 1 (sur la peau) dokète

2 (électrique) lampe, ampoule

amputer

[v] côper, (o) foute djus

amuser

[v] amûser

amuser (s')

[v] (c) si bin plaîre, (e) si bin plêre, (o) s' bén plére

an

[nm] an

analogue

[adj] parèy, e, (c) s(i)faît, e, (e) s(i)fêt, e ; v. même

ancêtres

[nm-pl] ratayons

ancien, enne

[adj] ancyin, iène, (o-c) vî, vîye, (e) vî, vîle / vèye

âne

[nm] (o-c) baudèt, (c) agne, (e) ågne

anéantir

[v] distrûre

anecdote

[nf] (o) quénte, (c) fauvirète, (e) histôriète

anémone

[nf] (o-c) chite d'agace, (c) passe-fleûr, (e) pihåte-è-lét [nm]

ange

[nm] andje

anguille

[nf] (c) inwîye, (e) anwèye, (o) anguîye

animal

[nm] bièsse

année

[nf] (o-c) anéye, (e) an.nêye

anniversaire

[nm] fêter son _: (o-c) awè / fièster sès-ans, (e) aveûr / fièstî sès-an.nêyes

annoncer

[v] anoncî

antique

[adj] (o-c) vî, vîye, (e) vî, vîle/vèye

août

[nm] awous'

apaiser

[v] (o-c) (r)apaujî, (e) (r)apåheter, rapåfter

apercevoir

[v] (c) aporçûre, (e) aparçûre, (o) apèrcèvwêr

aphte

[nm] afe

apitoyer (s')

[v] (o-c) plinde, (e-c) s' apitwèyer

aplatir (s')

[v] (o-c) s' asplati, (e) s' acwati

apoplexie

[nf] atake, (o-c) apoplizîye, (e) apoplizèye

apparaître

[v] aparète

appartement

[nm] (o-c) apârtèmint, (e) quårtî

appartenir

[v] _ à: (o-c) ièsse da, (e) èsse da, (c) apârtinu à, (e) apartini à

cela m'appartient: c' èst da mi

appeler

[v] (o) hukî, (o-c) huker, (e) houkî, (o-c) criyî après, (e) brêre après

appétissant, e

[adj] (e-c) (r)agostant, e, (o) ragoustant,e, (o-c) apétichant, e, (e) apétihant, e

appétit

[nm] apétit

apporter

[v] abouter, (c) apwarter, (e) apwérter, (o) apôrter

apprendre

[v] aprinde

apprêter

[v] aprèster, apontyî

approcher (s’)

[v] (o) s' aprochî, (c) s' aprotchî, (e) s' aprèpî

appui

[nm] (e) (r)aspoya, (o) aspoya, (c) (r)aspouya

appuyer

[v] (o-e) aspoyî, (c) aspouyî

après

[prèp] après

après-midi

[nm] (e) après-l'-dîner, (c-o) après-l'-din.ner, (c) après-non.ne

apte

[adj] (o-c) capâbe, (e) capåbe

araignée

[nf] (o-c) aragne, (e) arègne

arbre

[nm] (e) åbe, (o) ârbe, (c) aube

ardent, e

[adj] (e-c) bolant, e, (o) boulant, e

argent

[nm] 1 (matière) (o-c) ârdjint, (e) årdjint

2 (sous) (o-c) caurs [nm-pl], (o-c) liârds [nm-pl], (e) cens' [nf-pl]

argile

[nf] (o) ârzîye, (c) aurzîye, (e) årzèye

aride

[adj] sètch, e, (o) sclègn, e, (c) rassètchi, îye

armoire

[nf] (o-c) ârmwêre, (e) årmå [nm]

arrache-pied

[loc] d’ _ :  (o) sins r'lèver s' dos, (c) sins rastèna, (c) dipus qu' sès fwaces, (e) so sès fwèces, timpèsse

arracher

[v] (o-c) rauyî, (e) råyi, (o-c) arachî

arranger

[v] arindjî

arrêt

[nm] (o-c) astaudje, (e) astådje, (e-c) ahote

arrêter

[v] 1 (o-c) arèter, (e) arèster, (o-c) lachî di, (c) si djoker di, (o) s' djoker di

2 (un voleur) (a)picî

arrière

en _ :  [loc] èn-èrî, (o) èn-arî

arriver

[v]  ariver, (o-e) aveni, (c) avenu ; v. venir

article

[nm] (o-c) ârtike, (e) årtike

artisan, e

[n] ome / feume di mèstî

artiste

[n] (o-c) ârtisse, (e) årtisse

assembler

[v] (o) rachèner, (c) rachoner, (e) rassonler, (o) assimbler, (c) mète èchone ; v. rassembler (se), réunir (se)

asseoir (s')

[v] s' achîr, (e-c) s' assîr, (o-c) s' achîde, (c) s' assîde

assiette

[nf] assiète

assister

[v] (aider) (e-c) copler, (c) aîdî, (o) édî

assombrir (s')

[v] (c) si machurer, (o) s' machurer, (e) si mahurer

assommer

[v] maker, (o) assoumer

assourdir

[v] (o) (a)stoûrdi, (c) storner, (e) assoûrdi

assurer

[v] (affirmer) acèrtiner, (o) asseûrer, (c) assûrer

astre

[nm] asse ([nf] à l'ouest)

astucieux, euse

[adj] toûrsiveûs, e, (e-c) malin, e, (o) malén, ine, (o) fichaud, e

atmosphère

[nf] (c) aîradje [nf], (e) êrèdje [nf], (o) érâdje [nf], (c) aîr [nf], (e) êr [nf], (o) ér [nf]

atout

[nm] triyonfe [nf], (o-c) atoute [nf], (e) atote [nf]

âtre

[nm] (o) culot (du feu), (c) culot (do feu), (c) aîstréye [nf], (e) êsse

attachement

[nm] (o-c) atatchemint, (e) atachemint

attacher

[v] atèler, (o-c) atatchî ; v. lier

atteindre

[v] (o-c) adjonde, (e-c) acsûre ; v. aller (jusqu'à)

attendre

[v] ratinde, (e) rawårder

attentif, ive

[adj] être _ : fé atincion, (o) ièsse curieûs, e (à l’ bèsogne), (e) èsse curieûs, e, èsse sogneûs, e, prinde astème

attention

[nf] atincion, (e) astème

attirer

[v] (o-c) assatchî, (e) assètchi, (e-c) ahèrtchî, (o) ratirer

attrayant, e

[adj] (c) plâîjant, e, (o) pléjant, e, (e) plêhant, e, (e) ahåyant, e

aube

[nf] (c) aîreû, (o) éreû, (e) êreûrs [nf-pl], (c) aîres [nf-pl], (e) êres [nf-pl], (o) éres du djoû [nf-pl]; v. aurore

aucun, e

[pron] (o-c) pont, (o) nu, nule / neule, (c) nu(k), nule, (e) nou(k), nole

(o) i n' a pus nu tch'veû; èle n' a nu-z-âdje; dji n' in wè nule

(c) i n' a pus nu tch'via; èle n' a nu-z-âdje; dji n' è vwè nule; nuk n' a v'nu (personne n'est venu)

(e) i n' a pus nou tch'vè; i n'ont nol èfant; dj' ènnè veû nole; nouk n' a v'nou (personne n'est venu)

aujourd'hui

[adv] (o-c) audjoûrdu, (e) oûy

auprès

[prép] (o-c) d(i)lé, (e) adlé, (e-c) tot près di, (o) tout près dè

aurore

[nf] (c) aîreû, (o) éreû, (e) éreûrs [nf-pl], (c) aîres [nf-pl], (e) êres [nf-pl], (o) éres (du djoû), (o) pikète du djoû, (c) pikète do djoû

aussitôt

[adv] (c) ossi rade, (o) tossi rade, (e) so l’ côp, (e) sins wêster

autant

[conj] d' _ plus que : (o-c) d' ostant pus qui, (e) pôr qui

autant

[pron] (o-c) ostant, (e) ot'tant

auto

[nf] auto

auto-collant

[nm] (e-c) plake-tot-seû, (o) plake-tout-seû (néol.)

automne

[nm] (o) âriére-séson, (c) âriére-saîson [nf], (e) årire-sêson, (o-c) ahan

autoroute

[nf] autostrâde, (c) maîsse-vôye, (e) mêsse-vôye, (o) mésse-vôye (néol.)

autour

[prép] _ de : (o-c) autoû di,  (e) åtoû di, (o) à l'intoû(r) dè

autre

[adj] ôte

autrement

[adv] (o) ôtrèmint, (c) ôtrumint, (e) ôtemint

avaler

[v] avaler

avancer

[v] (o-c) avancî, (e) avancer, (e) tchèrî

avant

[prép] d(i)vant

avare

[n] rapia, (o-c) hape-châr, (e-c) pice-crosse

avec

[prép] avou, (o) avè

aveugle

[n-adj] aveûle

avide

[adj] être _ de : (c) paîyî après, (o) péyî après, (c) djêryî su, (e) djêrî so, (o) djèryî su, (e) esse rafåré, èye après

avion

[nm] aviyon

avis

[loc] à mon _ : (o) à m' chènance, (c) à m' chonance, (e) à m' sonlant, à çou qu' dji pinse

avisé, e

[adj] (c) avisant, e, (e) sûti, èye ; v. adroit

avoir

[v] (o-c) awè, (e) aveûr, avu

23:00 Écrit par justitia & veritas dans Général | Lien permanent | Commentaires (0) | Envoyer cette note |  Facebook |

B

babiller

[v] (e-c) babouyî, (o) babyî, (o-c) tchafyî, djåspiner

bac

[nm] batch

bagarre

[nf] margaye, (o) raboukiâdje

baguette

[nf] baguète, (e-c) vèdje

baie

[nf] (fruit) (o-c) pwès [nm], (e) peûs [nm], (o-c) pètche

baigner

[v] bagnî , v. nager

bâiller

[v] (o-c) bauyî, (e) båyî

bain

[nm] bagn, (o) bin, eûwe

baiser

[nm] bètch, (c) bauje [nf], (e) båhe [nf],

baiser

[v] (e-c) rabrèssî, (o) rabrassî, (o) bètchî, (c) baujî, (e) båhi

baisser

[v] (o-c) bachî, abachî, (e) bahî, abahî ; v. abaisser, diminuer

baisser (se)

[v] (c) si bachî, (e) si bahî, (o) s' bachî, (o-c) s' abachî, (e) s' abahî; v. abaisser

balai

[nm] ramon ;  v. brosse

balancer

[v] hossî, (o) bèrlokî, bèrlondjî, (c) bloncî, (e) halcoter ; v. chanceler

balayer

[v] (o-c) chover, (e) hover, (o-c) broucheter, (o) ramoner

balle

[nf] bale ; (o-c) soulète (balle (au jeu de soule, sorte de golf) ; (o-c) casse (arch.), (e) boule, stô [nm]

ban

[nm] proclamer les _ : (o-c) criyî lès bans, (e) brêre lès bans

bandage

[nm] (c) bindeladje, (o) bindelâdje, (e) bindelèdje, (c) bindadje, (o) bindâdje

bande

[nf] (o-c) binde, (e) bin.ne, (groupe) bande

banquet

[nm] (o-e) bankèt, (c) rinchinchète [nf], (e) djama

baptême

[nm] batème, (o) batijemint

baptiser

[v] (o-c) batijî, (e) batehî, (e-c) batiser

barbe

[nf] (e) båbe, (c) baube, (o) bâ(r)be

barbouiller

[v] (o-c) machurer, (e) mahurer, (o-c) dauborer, (e) dåborer, (o) daubouser

barbu, e

[adj] (o) barbu, ûwe, (c) baurbu, ûwe, (e) bårbou, owe

bariolé, e

[adj] (c) cadjolé, éye, (e) cadjolé, êye, (o) gayolè, éye, (o-c) caflori, îye,  (e-c) di totes lès coleûrs, (o) di toutes lès couleûrs

barque

[nf] (e) barke, (o-c) bârke, (c) naçale

barrage

[nm] 1 (c) bâradje, (o) barâdje, (e) bârèdje;

2 petit barrage : astantche [nf], (e) vène [nf]

barre

[nf] (o) bâre, (c) bâr [nm], (e) båre [nf] ou bår [nm]

barreau

[nm] (o) bâria, (e) bårê, (e-c) colèbale

barrière

[nf] 1 (e-c) baye, (o) bâye, (e) bårîre, (c) baurîre

2 _  en bois : (o-c) auje

bas

[nm] (o-c) tchausse, (e) tchåsse

bas, se

[adj] bas, se

bataille

[nf] bataye, (o) capougnâdje

bateau

[nm] (o-c) batia, (e) batê

batelier

[nm] batelî, (e) nêveû, (c) nêvieû

bâtiment

[nm] (o-c) batimint, (c-e) batimint, batumint

bâtir

[v] bâti

bâton

[nm] baston, (e-c) bordon, (o) bourdon

battre

[v] bate

se _ : s' apougnî, (e-c) si bate, (o) s' bate, (c) si pèloter, (e-c) si pingnî, (o) s' pignî

bavard, e

[adj-n] (o-c) tchafiaud, e, (o-c) canlète [nf], (o) bèrdèlaud, e, (o) tatelaud, e, (e) rameteû, se, badjawe

bavarder

[v] (e-c) rameter, (o-c) tateler, (o-c) canleter, (o-c) tchafyî, (e) tchafeter, (o) bèrdèler

baver

[v] glèter, (o-c) blèfer

beau, belle

[adj] (o-c) bia, bèle, (e) bê, bèle

beaucoup

[adv] (e) bråmint, (o-c) brâmint, bran.mint, (o-c) biacôp, (e) bêcôp

beau-frère

[nm] (c) bia-fré, (e) bê-fré, (o-c) bia-frére, (e) sorodje

beauté

[nf] (c) biaté, (o) biatè, (e) bêté

beaux-parents

[nm-pl] (o-c) bias-parints, (e) bês-parints, (o-c) bèlès-djins [nf-pl]

bec

[nm] bètch

bêche

[nf] (c) locèt [nm], (o) loucèt [nm], (e) påle

bêcher

[v] (o-c) fouyî, (e) foyî

bégayer

[v] (o-c) bèguyî, (e) bètcheter

bélier

[nm] bassî, (o-c) bèrau, (e) bara, (o) couyu

belle-fille

[nf] (e-c) bèle-fèye, (o) bèle-fîye

bénir

[v] bèni

béquille

[nf] crosse, crossète

berceau

[nm] (o) bèrce, (c) bêrce, (e) banse

berger

[nm] (o-e) bèrdjî, (c) bièrdjî

bergeronnette

[nf] (o-c) hosse-cu [nm], (c) hosse-quèwe [nm], (e) hosse-quowe [nm], (e) tchirou [nm]

berner

[v] couyoner, èmantchî, (o) amantchî, (e) djonde, (o) r'lèver pa l' cingue

besogne

[nf] bèsogne ; v. tâche

besoin

[nm] (e-c) dandjî, (o) dandji, (e) mèsåhe

best-seller

[nm] (c) maîsse-vinte [nf], (e) mêsse-vinte [nf], (o) mésse-vinte [nf] (néol.), (o-c) mèyeû-vindu, (e) mèyeû-vindou (néol.)

bétail

[nm] bièsses [nf-pl], (e) bisteû

bête

[nf-adj] bièsse

bêtise

[nf] (o-c) bièstrîye, (e) bièstrèye

beurre

[nm] (o-c) bûre, (e) boûre

bibelot

[nm] (o-c) cacaye, agayon, (e-c) cayèt, (e) camatche, (o) bubelot

Bible

[nf]  Bibe

biceps

[nm] (e) mitchot, (o) bicèp', (o) gros du bras

bien

[nm-adv] (e-c) bin, (o) bén

bienfaisant, e

[adj] (e) binfèsant, e, (o) qui fét du bén, (c) qui faît do bin

bientôt

[adv] (c) binrade, (o) bénrâde, (e) co vite, tot-asteûre ; v. tantôt

bière

[nf] bîre

bifurcation

[nf] (c) fotche, (o) fou(r)tche, (e) creûhelèye vôye ; v. carrefour

bijoutier

[nm] bijoutî, (e-c) bijoutier, (o) bijoutiè

bile

 [nf] bîle, amére

bille

[nf] (o-c) ma [nm], (o-c) may [nm], (e) måy [nm], (o) mèrbe

biscuit

[nm] (o-c) biscwît, (e) buscûte [nf]

blaguer

[v] couyoner, (e) baleter, (o-c) raconter dès prautes, (o) blaguî

blaireau

[nm] (o-c) tasson, (e) tèsson

blâmer

[v] (o) blan.mer, (c) blâmer, (e) blåmer, (c) sêrcyî, (e) trover à r'dîre so

blancheur

[nf] (o-c) blankeû, (e) blankiheûr

blanchir

[v] blanki, (o) blanchi

blanchisserie

[nf] (e) bouwerèye, (c) bouwerîye, (o) blanchirîye, (c) blankicherîye, (c) lâverîye

blé

[nm] grin, (e-c) frumint, (o) fromint

blessé, e

[adj] (o) cochî, îye, (c) cwachî, îye, blèssé, éye, (e) blèssî, èye

blesser

[v] (c) cwachî, (o) cochî, gnokî, (c) blèsser, (e) blèssî

bloquer

[v] (o) blokî, (e) bloker, (e-c) èclawer; v. arrêter

blouse

[nf] (o-c) taye, (e) bloûse, (e-c) caracô [nm], (o) caraco [nm]

bobine

[nf] (c) bobène, (o) bobine, (e) boubène

boeuf

[nm] (o-c) boû, (e) boûf, (o) bieu

boire

[v] (o) bwére, (e) beûre, (c) bwâre, (e-c) tûteler, (o) tûter

bois

[nm] (e-c) bwès, (o) bos

boisson

[nf] bwèsson

boîte

[nf] (o-c) bwèsse, (e) bwète

boiter

[v] (o-c) chaleter, (o) chaler, (c) bwèstyî, (o) bwèstiyî, (e) roter houlé,  (c) clèpyî

boiteux, euse

[adj] chalé, éye, (o) chalè, éye, (e) houlé, êye

bon, ne

[adj] bon: fémin.: (o-c) boune, (e-c) bone

_ sens [nm]: bon sins(')

bonasse

[adj] (e-c) bonasse, (o) bounasse, (e) båbau [nm]

bonbon

[nm] (o-c) bouboune [nf], (e) tchike [nf]

bond

[nm] (c-e) hope, (o) r'bond

bondé, e

[adj] (o) paketè, éye, (o) bourè, éye (à make), (c) rimpli, îye (à make);- (e) plin, plinte (à make)

bondir

[v] (e-c) potchî, (o-c) sauteler, (e) fé 'ne hope, (c) fé one hope, (o) fé in saut; v. sauter

bonheur

[nm] (o-c) bouneûr, (e-c) boneûr, (e) bone aweûr [nf]

bonjour

[nm] bondjoû

bonsoir

[nm] (o-c) bonswêr, (e) bone nut'

bonté

[nf] (e-c) bonté, (o) bontè

bord

[nm] (c) bwârd, (e) bwérd, (o) bôrd

borgne

[adj] (o-c) bwagne, (e) bwègne, (o) bô(r)gne

borne

[nf] (o-c) bone, (e) bôrne, (e) rin.nå [nm]

bosse

[nf] (c) boûrsia [nm], (e) boûrsê [nm], (o) boûcha [nm], (c) bouye, (e) bouyote, (e-c) croufe

bouc

[nm] (e-o) bouk, (c) bok

bouche

[nf] (o-c) bouche, (e) boke

boucher

[v] (e-c) stoper, (o) stouper, (o-c) bouchî

boucher, ère

[n] (c) botchî, erèsse, (o) boutchî, erèsse, (e) mangon, bo(u)tchî

boucle

[nf] 1 (de cheveux) crole

2 (de ceinture) blouke

3 (d'oreille) pindant [nm], (e) ôriliète

boucler

[v] abloukener

bouder

[v] (o-c) grognî, (o) cagnî, (c) grignî, (e) brognî

boudeur, euse

[adj] grigneûs, e, (o-c) grognaud, e, (e) moufetåd, e ; v. bougon

boudin

[nm] tripe [nf], (o-c) boudin

boue

[nf] (o-c) broûs [nm-pl], (o-c) bèrdouye, (e) broûlî [nm]

boueux

[adj] (e) sankis', isse, (o-c) plin d' broûs

bouger

[v] (o-c) boudjî, (e) bodjî

bougon, ne

[adj] grigneûs, e, (o) moûsenaud, e, (o) marmouseû, se, (c) rûtiaud, e, (o) rûtiârd, aude, (c) mau toûrné, éye

bougonner

[v] (o) moûsener, (o) marmouser, (c) rûtyî, (e) sameter

bouilli

[nm] bouli, (c) boli

bouillie

[nf] pape, (c) caboléye, (e) cabolêye, (o) cabouléye, (c) bolîye, (e) bolèye

bouillir

[v] 1 boûre, (e) cûre

2 _  intensément : caboûre, coboûre, (e) k(i)boûre

3 _  à l'excès : forboûre, (o) fourboûre

4 _  de nouveau intensément : racaboûre ; ...

Bien d'autres verbes pourraient faire l'objet de la même observation.

bouilloire

[nf] (o-c) cokmwâr [nm], (e) cokmâr [nm], (o) boulwêre

bouillon

[nm] (soupe) bouyon

boulanger, ère

[n] (e-c) bolèdjî, erèsse, (o) boulindjî

boulangerie

[nf] (c) bolèdjerîye, (e) bolèdjerèye, (o) boulindjeriye

boule

[nf] (o-e) boule, (c) bole

bouleau

[nm] (o-c) bôlî, (o-c) bôle [nf], (e) bèyole

bourdonner

[v] zûner, (o-c) brouyî, (o-c) chîler

bourgeois, e

[n] (c) bordjwès, e, (e) bordjeûs, e, (o) bourjwès, e

bourgeonner

[v] djèter

bourreau

[nm] (e-c) bouria, (o-c) boûria

bourrelier

[nm] (o-c) gore, (e) gohèrlî

bourrer

[v] bourer, rimpli a make, (c) bôguyî

bousculade

[nf] (o) rabouréye, (c) cobouradje [nm], (e) hèrlêye, (c) bourerîye, (o) ramoncelâdje [nm]

bousculer

[v] (c) cobourer, cobouter, (o) r'bourer, (e) k(i)bouter

bout

[nm] coron, (o-c) d(i)bout ; v. extrémité

bouteille

[nf] (e-c) botèye, (o) boutèye

boutique

[nf] (e-c) botike [nm], (o) boutike [nm]

bouton

[nm] 1 (de fleur) (e-c) boton, (o) bouton

2 (de vêtement) (e-c) boton, (o) bouton

3 (maladie) (e-c) boton, (o) bouton, (c) ploke [nf], plokète [nf], (o-c) pokète [nf]

bouvreuil

[nm] (o-c) pîlau, (e) pîmåy

boyau

[nm] (c) boya, (e) boyê, (o) bouya

braconnier

[nm] (c) brakenî, (e) brakeneû, (o) braconî, (o) afuteû

braise

[nf] (o) bréje, (c) breûje, (e) brusi

branche

[nf] 1 (c) coche, (e) cohe, (o) couche

1 (de l’industrie, …) brantche

bras

[nm] (c) brès, (e) brès', (o) bras

brasserie

[nf] (e-c) brèssène, (o) brassène

brasseur

[nm] (e-c) brèsseû, (o) brasseû

brave

[adj] (o-c) brâve, (e) bråve ; v. courageux, gentil

bravoure

[nf] (c) coradje, (e) corèdje, (o) courâdje

brebis

[nf] bèrbis

bredouille

[expr] rentrer _ :  fé bèrwète

bretelles

[nf-pl] (o) bèrtèles, (e) burtèles, (c) aburtales

brillant, -e

[adj] (c) r(i)glatichant, e, (e) r(i)glatihant, e, (o) r'glatichant, e, (c) r(i)lûjant, e, (e) r(i)lûhant, e, (o) (r')lûjant, e, (o) lumiant, e

briller

[v] (e-c) r(i)glati, (o) r'glati, (o) r'lûre ; v. luire

brin

[nm] (c) fistu, (e) fistou, (o) fèstu, (o) bârbûje [nf]

brique

[nf] brike

briser

[v] spiyî, (o-c) brîjî ; v. casser

brochet

[nm] (e-c) brotchèt, (o) brochèt

broncher

[v] (o) crinkyî, (c) crankyî, (c-e) crankî, (o) bronchî; (e) blasser

brosse

[nf] (c-o) brouche, (c) broche, (e) breûsse, (c) chovelète, (e) hovelète

brouet

[nm] (c) caboléye [nf], (e) cabolèye, (o) cabouléye [nf], (e-c) brouwèt

brouette

[nf] bèrwète

brouillard

[nm] (e-c) brouliârd, (o-c) brouyârd

brouiller

[v] brouyî, (c) (co)machî, (e) (ki)mahî, (o) coumachî

broussaille

[nf] (o-c) ronchis' [nm], (e) ronhis' [nm], (c) bouchenis’ [nm], (e) brouhaye

broyer

[v] broyî, spater, (e) språtchî ; v. écraser

bruiner

[v] (e-c) ploviner, (o) plouviner, (c) brouwiner, (o) bruwiner, (e) brouhener, (c) moziner

bruire

[v] (o-c) brûtyî, (c) brûtî, (o-c) brouyî, (e) roudiner

bruit

[nm] (o-c) brût, (e) brut

brûler

[v] 1 (e-c) broûler, (o-c) brûler; 

2 _  lentement: (o) feuwyî

brume

[nf] (o) breume, (c) brouweû, (e) brouheûr

brumeux, euse

[adj] (e-c) spès, se, (o) brousenant, e, (c) brumeûs, e

brun, e

[adj] (o) brun, breune;- (c) brun('), brune;-(e) breun', breune

brusque

[adj] (e-c) brusse, (c) sauvadje, (o) sauvâdje, (c) rouflaud, e, (e) roubièsse, (c) aurgouwant, e

brutaliser

[v] (o-c) margougnî, (o-c) mambourner

buanderie

[nf] (c) boûwerîye, (e) bouwerèye, (c) lâverîye, (o) r'lâverîye

bûche

[nf] (o-c) bwache, bwèche, (o-c) sokia, (e) sokê

bûcheron

[nm] (o-c) boskiyon, (o-c) tayeû (au bos / au bwès), (e) tèyeû d' lègnes, (e) bwèheleû

buis

[nm] (e) påkî, (c) paukî, (o) pâkî, pâke [nf]

buisson

[nm]: (o-c) bouchon, (e) bouhon

buissonnière

[expr] faire l'école _ : (o-c) fé bârète, (e) fé bårète, (o) r'bareter, (o-c) fé l' tchèt

bulldozer

[nm] bouterèce [nf] (néol.), tèrasseûse [nf] (néol.)

but

[nm] but'

buveur, euse

[n] (e-o) buveû, se, (c) b(w)èveû, se, (e-c) tûteleû, se, (o) tûteû, se ; v. ivrogne

22:59 Écrit par justitia & veritas dans Général | Lien permanent | Commentaires (0) | Envoyer cette note |  Facebook |

C

çà et là

[adv] brik-brok ; (e-c) plik-plok, (c) pâr-ci pâr-là , (e) chal èt là

cabane

[nf] (o-c) cayute, (e) cahute

cabas

[nm] (o-c) cabas, (e) cabasse [nf], (e) bansetê, (c) bansetia; v. sac, panier

cacher

[v] catchî, (o) muchî

cachette

 [nf] catchète, (o) muchète

cadavre

[nm] (o-c) cadâve, (e) cadåve, (o) antomîye [nf] ; v. squelette

cadeau

[nm] (o) bustoke [nf], (c) bistoke [nf], (e) cadau ; v. présent

cadre

[nm] (o-c) câde, (e) cåde

café

[nm] (e-o) cafè, (c) cafeu

cafetier

[nm] cafetî, (o-c) cabaretî, (e) cåbaretî

cage

[nf] (o-c) gayole, (e) gayoûle

cahier

[nm] cayè

caillou

[nm] (o-c) cayau, (e) cayewê

caisse

[nf] (c) caîsse, (e) kêsse, (o) késse

cajoler

[v] cadjoler, (e-c) canedôser

calculer

[v] (o-c) cârculer, (e) calculer

caleçon

[nm] (o-c) scaneçon, (e) caleçon

caler

[v] (e-c) astoker, (o) astokî

calfeutrer

[v] (c) stoper, bouchî lès crayes, (o) stouper, bouchî lès crâyes, (e) clawer dès cîtroûs à in-ouh

califourchon

[loc] à _ : à spales, (o-c) à tch'vau, (e) à tch'vå, (o) à djidjipe

calme 1

[adj] (o-c) paujêre, (e) påhûle, (o) rachîd, e, (c) rassîd, e, (e) rachou, owe, (c) cwéy, e ; v. paisible

calme 2

[nm] (o-c) paujêreté, (e) påhûlisté

calmer

[v] (o-c) rapaujî ; (e) rapåheter

calomnier

[v] (c) d(i)fûtyî one saquî, (o) lachî dès-invanîyes su 'ne saquî, (e) taper l' hate so 'ne saquî;- (o) machurer 'ne saquî ; v. médire

calvitie

[nf] (o) pane-di-vêre, (e) pane-di-veûle

camarade

[n] (o) coumarâde, (c) camarâde, (e) camèråde

camion

[nm] camion

camomille

[nf] (o) camamine, (c) amerale, (e) camamèle

campagne

[nf] campagne

canard

[nm] (o-c) canârd, (e) canård

canine

[nf] (e) bètchou dint [nm] ; v. incisive, molaire

canne

[nf] _ à pêche : (o-c) ligne, (c) baguète, (e) vèdje

cantonnier

[nm] (e) cantonî, (c) cantonier, (o) cantoniè

capable

[adj] (o-c) capâbe, (e) capåbe

capitaine

[nm] (e-c) capitin.ne, (o) capitène

caprice

[nm] zine, fougue, (e-c) makèt

caqueter

[v] (e-c) rameter, caketer

car

[conj] (e-c) ca ; v. parce que

caractère

[nm] caractêre

caresse

[nf] carèsse, mamoûr [nm], (o-c) doudoûce, (e) mamèye

caresser

[v] carèssî, (o-c) fé dès doudoûces, (e) fièstî

carillonner

[v] (e-c) triboler, (o) tribouler

carotte

[nf] (o-c) carote, (e) rècène

carré

[nm] (o-c) câré, (e) cwåré

carreau

[nm] 1 (o-c) cârau, (e) cwåré, (c) cwêria

2 (aux cartes) cârau

carrefour

[nm] (o) cwèsemint, (c) crwèsemint, (o) cwèjète [nf], (c) crwèsia, (e) creûhelåde [nf], (o) quate-tchèmins [nm-pl], (c) quate-tchimins [nm-pl]

carrière

[nf] (e) cårîre, (o) câriêre, (c) câriére

carte

[nf] 1 (à jouer) (o-c) caute, (o) cârte, (e) cwårdjeû

2 (géographique) [nf]: (o-c) cârte, (e) carte

cartilage

[nm] (o-c) crokant, (e) grujon

cash

[expr] payer _ : (o-c) payî su l’ côp, (e) payî so l’ côp (néol.)

casque

[nm] 1 casse ;

2 casque de mineur : (o) calote

casquette

[nf] calote

casser

[v] (o-c) skèter, (c) chèter, (e) hèter, (o-c) câsser, (e) cåsser ; v. briser

cataplasme

[nm] papin, (e) cataplame, (c) cataplasse

catéchisme

[nm] (c) catrèsime, (e) catrucème, (o) catèchime, catèchisse

cathédrale

[nf] (o-c) catèdrâle, (e) catèdråle

cauchemar

[nm] (o) tchôde-mârke [nf], (e) (tchôde) marke [nf], (o) côtchemwâr, (c) tchôke-mwârt

cause

[nf] (o-c) cause, (e) cåse

causer

[v] (être cause de) (o-c) ièsse cause di, (e) èsse cåse di

causer

[v] (parler) (e-c) d(i)viser, (o) d(è)viser, (o-c) causer, (e) djåser, (c) djâser

cavalier

[nm] (e) cavalîr, (o) cavalî, cavalier

cave

[nf] (o-c) cauve, (e) cåve

céder

[v] (se laisser convaincre) (e-c) si lèyî adîre, (o) s' lèyî adîre, (e) blasser

ceinture

[nf] cingue

céleri

[nm] (e-c) célèri, (o) cèlèri

célibataire

[n] (vî) djon.ne ome, fém.: (o) (vîye) djon.ne fîye, (c) (vîye) djon.ne fèye, (e) (vèye) djon.ne fèye

cendre

[nf] cinde

cent

[adj] cint

centaine

[nf] (o-c) cint [nm] : une _ de : on cint di ((o) in cint), (e-c) cintin.ne, (o) cintène

centième

[nm] (e-c) cintin.me, (o) cintyème, (c) cintyin.me

centre

[nm] mitan

cependant

[conj] (e-c) portant, (o) pourtant, (c) maugré ça, (o) maugrè ça

cerceau

[nm] cèke

cercle

[nm] cèke

cercueil

[nm] (o-c) vacha, (e) wahê, (o) lûja

céréale

[nf] grin [nm], (o-c) dinréye

cerfeuil

[nm] (o) chèrfu, chèrfouy, (e) chèrfou, (c) cièrfouy

cerise

[nf] (o-c) cèréje, cèrîje, (e) cèlîhe

cerisier

[nm] (o-c) cèréjî, cèrîjî, (e) cèlîhi, (e) tchèrsî

certain, e

[adj] (sûr) (e-c) sûr, cèrtin, in.ne, (o) asseûré, éye

certainement

[adv] (o) asseûré, (e-c) assûré, (e-c) sûremint

certifier

[v] acèrtiner

cerveau

[nm] (o-c) cêrvia, (e) cèrvê

cesse

[loc] sans _ : (o-c) sins lachî; (c) tofêr, (e) tofér, (o) toufêr, (e) djoûrmåy

cesser

[v] (o-c) lachî, (c) si djoker, (o) s' djokî, (e) låker, (c) lauker

chacun, e

[pron] (o-c) chake, (c) chakin, -ène,  chakonk, one, (e) chaskeun’, e, chaskonk, one, (o) chacun, chakeune

chagrin

[nm] (c) pwin.ne, (o) pwéne, (e) pon.ne

chagriner

[v] (c) fé dè l’ pwin.ne, (o) fé dè l’ pwène, (e) fé dè l’ pon.ne

chahut

[nm] (o-c) disdût, (e) disdut, (c) trayin, (o) trèyin; v. bruit

chaîne

[nf] tchin.ne

chair

[nf] (o-c) tchau, (e) tchår, (o) tchâr

chaire

[nf] (o) prétchwêre, (c) pirlodje, (e) pirlôdje

chaise

[nf] (o-c) tchèyêre, (e) tchèyîre

châle

[nm] chabrake, (e) norèt

chaleur

[nf] (c) tchaleûr, (o) tchaleû, (e) tcholeûr

chambre

[nf] tchambe

champ

[nm] tchamp

champignon

[nm] (e) tchampion, (o) champiyon, (c) aubwisson

chanceler

[v] (o-c) bèrlondjî, (e) balancî, barloker ; v. balancer

Chandeleur

[nf] (o-c) Tchandeleûse, (e) Tchandeleûr

chandelle

[nf] tchandèle

changement

[nm] candjemint

changer

[v] 1 candjî

2 _ de vêtements : candjî sès moussemints / sès lokes, (e) candjî d' bagues, (e-c) si discandjî, (o) s' discandjî

chanson

[nf] tchanson

chant

[nm] tchant

chantier

[nm] travau, (e) ovrèdjes [nm-pl]

chanvre

[nm] (e-c) tchène, (o) tchane

chapeau

[nm] (o-c) tchapia, (e) tchapê

chapelet

[nm] tchapelèt

chapelle

[nf] tchapèle

char

[nm] (o-c) tchaur, (e) tchår, (o) tchâr

charbon

[nm] tchèrbon

charbonnier

[nm] tchèrbonî

charcuterie

[nf] (o) tcharcuterîye, (c) chârcuterîye, (e) cråsserèye

chardonneret

[nm] (o-c) cardinâl, (e) tchèrdin, (o-c) tchèrdonî

charge

[nf] (e-c) tchèdje, (o-c) kèdje

chargement

[nm] (c) tchèrdjadje, kèrdjadje, (e) tchèrdjèdje, (o) kèrdjâdje

charger

[v] (e-c) tchèrdjî, (o-c) kèrdjî

charité

[nf] (e) tcharité, (c) charité, (o) châritè

charogne

[nf] (e-c) charogne, (o) carogne, (c) cûrîye, (e) cûrèye

charpentier

[nm] (o-c) tchèrpètî, (e) tchèpetî

charretier

[nm] tchèron

charrette

[nf] tchèrète

charrier

[v] (o-c) tchèryî, (c-e) tchèrî

charrue

[nf] (c) èrére, (o) èrère, (e) èré [nm], (o-c) tchèrûwe

chasse

[nf] tchèsse

chasser

[v] tchèssî, (o) cachî

chasseur, erèsse

[n] tchèsseû, se , (o) cacheû, se

chat, e

[n] tchèt, e, (o) tchat

châtaigne

[nf] maron, (e-c) cascagne, (o) chatagne (marron d'Inde)

châtaignier

[nm] (e-c) cascagnî, (o-c) baronî

château

[nm] (c) tchèstia, (o) castia, (e) tchèstê

châtier

[v] pûni, (e) tchèstî (rare) 

chatouiller

[v] (o) cakyî, (c) kèkyî, (e) catî ; v. démanger

chatouilleux, se

[adj] (o) cakiant, e, cakieû, se, (c) kèkiaud, e, kèkieûs, e, (e) catieûs, e

chaud, e

[adj] tchôd, e

chaudron

[nm] tchôdron

chauffage

[nm] (c) tchaufadje, (e) tchåfèdje, (o) tchaufâdje

chauffer

[v] (o-c) tchaufer, (e) tchåfer

chauffeur

[nm] (o-c) tchaufeû, (e) tchåfeû

chaussée

[nf] (o-c) tchausséye, (e) tchåssêye, (o) brisè, (c) lèvéye, pavéye ; v. route

chausse-pied

[nm] (o-c) tchausse-pîd, (e) tchåsse-pîd

chausser

[v] (o-c) tchaussî, (e) tchåssî

chaussette

[nf] (o-c) tchaussète, (e) tchåssète

chaussure

[nf] (e-c) solé, (o) solè, (e) tchåsseûre, (o-c) tchaussure

chauve

[adj] (c) pèlé, éye, (o) pèlè, éye, (e) pèlé, êye; cf calvitie

chauve-souris

[nf] (e) tchawe-soris, (c) tchauwe-soris, (o) tchau-soris, tchape-soris

chaux

[nf] (o-c) tchaus', (e) tchås'

check-up

[nm] (c) apontiadje, (e) apontièdje, (o) apontiâdje (néol.)

chef

[nm] (c) maîsse, (e) mêsse, (o) mésse

chemin

[nm] (o-c) tch(i)min, (o) tch(è)min, (e) vôye

_  de fer [nm]: (o-c) tch(i)min d' fiêr, (e) tch(i)min d' fiér, (o) tch(è)min d' fiêr

cheminée

[nf] (o-c) tch(i)minéye, (e) tch(i)minêye, (o) tch(è)minéye

chemise

[nf] (o-c) tch(i)mîje, (e) tch(i)mîhe, (o) tch(è)mîje

chêne

[nm] tchin.ne

chenille

[nf] halène

cher, chère

[adj] (coûteux) (o-c) tchêr, e, (e) tchîr, e

cher, chéri

[adj] (e) binamé, êye, (c) binamé, éye, binin.mé, éye; (o) m' chér, îye

chercher

[v] (o-c) cachî après, (e) qwèri; (c) qwê(re), (o) quer: ne s'utilise qu'à l'infinitif et après un verbe de mouvement: daler quer / aler qwê (une chose dont on sait où elle se trouve)

cheval

[nm] (o-c) tch(i)vau, (e) tchivå (on dj'vå), (o) tch(è)vau

NB (o-c) in / on tch'vau se prononce "in / on tch'fau"

chevelure

[nf] (c) tch(i)velûre, (e) tch(i)veleûre, (o) tch(è)velure, tch(i)velure

cheveux

[nm] (o-c) tch(i)via, (e) tch(i)vè (on dj'vè)

NB (o-c) in / on tch'via se prononce "in / on tch'fia"

cheville

[nf] 1 (anatomie) (c) tch(i)vile, tch(i)vîye, (o) tch(i)vile, tch(è)vile, (e) tch(i)vèye (li dj'vèye)

NB (c) li tch'vîye se prononce "li tch'fîye"

2 (tige) broke, (c) tch(i)vîye, … (v. ci-dessus)

chèvre

[nf] gade

chèvrefeuille

[nm] (o) rampieule, (c) rampioûle, (e) fleur d'Avièrje

chez

[prép] amon, (o-c) mon, (c) èmon

chien, enne

[n] (e-c) tchin, (o) tchén

chienne

[nf] (o) lîtche, (c) liche, (e) léhe

s'il faut préciser le sexe du chien, on dira plus souvent:

(o) in mâle / ène feumèle di tchén, (c) on maule / one fumèle di tchin, (e) on måye / ine frumèle di tchin

chiffon

[nm] (o-c) loke [nf], (e-c) clikote [nf]

chiffonner

[v] cafougnî

chiffonnier, ière

[n] (o-c) loketî, mârtchand d' lokes, (e) martchand d' clikotes, (c) gobieû, gobiyerèsse

chirurgien, enne

[nm] chirurjyin, (c) cèrujyin, in.ne, (e) cirujyin, in.ne

chocolat

[nm] chôcolat

choisir

[v] (c) tchwèsi, (o) chwèsi, (e) tchûsi

choix

[nm] tchwès, (e) tchûse [nf]

chômer

[v] chômer, (o) biner

chose

[nf] (c) afaîre, (e) afêre, (o) afére

quelque chose: one saqwè, ine saqwè, ène saqwè

chou

[nm] _ blanc: (blanc) cabu

_ vert: (e-c) djote [nf]

_ rouge: (rodje / roudje) cabu

_ x de Bruxelles: sprautes [nf-(pl)]

chute

[nf] _ d'eau : (e) cascåde, (c) cascâde

cicatrice

[nf] (o) skèrlache, (c) kèrnache, (e) costeûre, (c) costure, (o) cousture, (o) brogne

ci-dessous

[adv] (o) là-d'zous, (c) vêci pa-d'zos, (e) chal-dizos

ci-dessus

[adv] (o) là-d'zeû(r), (c) vêci pa-d'zeû, (e) chal-dizeûr

ciel

[nm] (e) cîr, (c) ciél, (o) cièl ; v. firmament

cigarette

[nf] cigarète

ciment

[nm] cimint

cimetière

[nm] (c) aîte, (e) ête [nf], (c) cimintîre, cimintiére [nf], (e) cimitiére [nf], (o) cèmintiêre [nf]

ciseaux

[nm-pl] cisète [nf-sing]

claie

[nf] (o) cloye, (c) clôye, cloyète, (e) cleûse, (o-c) volète

clair, e

[adj] clér, e

clergé

[nm] (e-c) curés [nm-pl], (e) priyèsses [nm-pl]

client

[nm] (o-c) pratike [nf], (e) cande [nf]

cligner

[v] clignî

clin

[nm] _ d'œil : clignète [nf], (e) clègn d'oûy

cloche

[nf] (e-c) cloke, clotche

clocher

[nm] clokî, clotchî

clou

[nm] (o-c) clau, (e) clå

coccinelle

[nf] (o) bièsse à bon Dieu, (c) bièsse à bon Diè, pèpin-maurtin, (e) bièsse å bon Diu, (o) mârtin

coeur

[nm] (e) coûr, (o-c) keûr

coffre

[nm] cofe

coiffer

[v] cwèfer

coiffeur, euse

[nm] cwèfeû, se

coiffure

[nf] (o-c) cwèfure, (e) cwèfeûre

coin

[nm] (o-c) cwane [nf], (e) cwène [nf], (o) cwin

coïncidence

[nf] (o-c) astchèyance, (e) atoumance

colchique

[nm] (o) catchot, (c) ièbe di vatche [nf], (e) boû, towe-tchin

colère

[nf] colére, (c) mwaîjichemint [nm]

colique

[nf] (o-c) mau d' vinte, (e) må d'vinte

coller

[v] (o-c) claper, (c) plaker, (e) plakî, (o) coler

On utilise très souvent, pour tous ces verbes, le préfixe a-: aclaper, acoler, aplaker.

collier

[nm] (de personne) (o-c) colé, (e) colier

colline

[nf] (o-c) tiène [nm], (e) tiér [nm], hôteûr

colombe

[nf] (e-c) colon [nm], (o) coulon [nm] ; v. pigeon

colorier

[v] (e-c) mète è coleûr, (o) mète à couleûr, (c) pinturer

colza

[nm] (o) golza, (c) golzau, (e) golzå

combattre

[v] (e) combate, (c) si bate conte, (o) s'  bate conte

combien

[adv] (c) combin, (o) combén, (e) k(i)bin, (e-c) qwant'

comédie

[nf] (o-c) comèdîye, (e) comèdèye

commande

[nf] (c) comande, (o) coumande, (e) k(i)mande

commander

[v] (c) comander, (o) coumander, (e) k(i)mander

commencement

[nm] (c) c(o)mincemint, (e) k(i)mincemint, (o) couminchemint

commencer

[v] ataker, (c) comincî, (o) couminchi, (e) k(i)mincî

comment

[adv] (o-c) comint, (e) k(i)mint

commerce

[nm] 1 comèrce

2 (magasin, entreprise) (c) daladje [nm], (o) dalâdje [nm]

commune

[nf] (o-c) comune, (e) comeune

communion

[nf] faire sa _ :  (e) fé sès påkes, (o) fé sès pâkes, (c) fé sès paukes

compagnie

[nf] (o-c) compagnîye, (e) k(i)pagnèye

compagnon

[nm] (o-c) compagnon, (e) k(i)pagnon

comparer

[v]: (e-c) r(i)mète, (o) r'mète

compatissant, e

[adj] (o-c) compatichant, e, (e) compatihant, e

complètement

[adv] (c) fin, e, (e) fi, fène, (o) tafètemint, tout-oute, (c) pâr ; v. tout

compliment

[nm] complumint

comprendre

[v] comprinde

compter

[v] compter ; v. calculer

concert

[nm] concêrt

concubinage

[nm] vivre en _ : (o) vikî, ièsse acouplés, (c) ièsse acoplés, ièsse mâriés dè l’ gauche mwin, ièsse aclapés, (e) viker come feume èt ome

condamner

[v] (e-o) condan.ner, (c) condâner, (e) condåner

condition

[nf] condicion

conduire

[v] (e-c) miner, (o) m(w)in.ner, (c) mwinrner, (c) codûre, (e) k(i)dûre ; v. mener

confesser (se)

[v] (c) aler à c'fèsse, (e) aler à k'fèsse, (o) daler à confèsse, (c) si cofèssî, (e) si k'fèsser

confiance

[nf] fiyate, (o-c) confyince, (e) confiyance

confirmer

[v] confirmer

confondre

[v] confonde, (c) comachî, (e) k(i)mahî, (o) coumachî ;  v. se tromper

confus, e

[adj] (personne) (e-c) cacame, (o) cacane, mètch, e, (e) honteûs, e

congé

[nm] condjî

conjugal

[adj] (o) du min.nâdje, (c) do mwin.nadje, (e) dè manèdje

connaissance

[nf] (o-c) conechance, (e) k(i)nohance

conscience

[nf] consyince

conseiller

[v] (e-c) consî, (o-c) consyî

consentir

[v] consinti ; v. accord

conséquence

[nf] (o) chûte, (e) consèkence, (c) aboutichemint [nm]

conserver

[v] (e) wårder, (o) wârder, aurder, (c) (w)aurder, (o) t(è)ni ; v. garder

consoler

[v] (o-c) rapaujî, (e) rapåfter, rapåheter        

constamment

[adv] (c) tofêr, (e) tofér, (o) toufér, (e) djoûrmåy ; v. sans cesse

constipé, e

[adj] (c) r(i)ssèré, éye, (o) r'ssèrè, éye, (e) sèré, êye, (o) stoupè, éye

constitution

[nf] lwè d' bâse (néol.)

construire

[v] bâti

consulter

[v] (un médecin) (o) daler vîr èl docteûr, (c) aler au docteûr, (e) aler å docteur

contenir

[v] (e-o) conteni, (c) contenu

content, e

[adj] (e-c) contint, contin.ne, (o) contint, contène, (o-c) binauje, (e) binåhe

contraire

[nm] (c) contraîre, (e) contrêre, (o) contréle, (e) contråve

contrariant, e

[adj] (o) striveûs, e, (c) contraîre, (e) contrêre, (e) contrariant, e, cagnès', se

contre

[prép] 1 opposé à: conte

2 appuyé sur: (c) astok di, (o-c) asto di

contredire

[v] (o) bate èl contreuvèrse, (c) contrèbate, (e) contrèdîre, (c) forbate

contrefait, e

[adj] (c) contrèfaît, e, (e) contrifêt, e, (o) mau bâti, îye, mau fét, e

contremaître

[nm] (c) maîsse-ovrî, (o) mésse-ouvrî, (e) mêste-ovrî, (o) contrèméte

contributions

[nf-pl] contribucions

convaincre

[v] (o) racrowyî, (e) convinke, abate

se laisser _ : si lèyî adîre, (o) s' lèyî adîre

convenable

[adj] (o-c) convenâbe, (e) convenåbe

convenir

[v] (e-o) conveni, (c) convenu, (e) ahåyî

conversation

[nf] d(i)vise, (o) d(è)vise

convulsion

[nf] (o) mau sint-Djilin [nm], (c) corwéyes [nf-pl], (e) convulsion

copain

[nm] (o-c) cous', (e) plankèt, (c) camarâde, (e) camèråde, (o) coumarâde

copeaux

[nm-pl] 1 (e-o) croles [nf-pl], (c) astales, scroules [nf-pl], (e-c) crèsses [nf-pl] 

2 (de bûcheron) (o) skètes [nf-pl]

copieux, euse

[adj] (o) plintiveûs, e, (e) plantiveûs, e

coq

[nm] cok

coquelicot

[nm]  (o-c) fleûr di tonwêre [nf], tonwêre [nm]  (e) (fleûr) di tonîre [nf],  (c) fleûr di tonwâre [nf], tonwâre [nm], (o) colau, (c) pawèt, (e) pavwér

coqueluche

[nf] (c) quintos', (o) quintous', (e) cokeluche

cor

[nm] _ au pied : (o-c) agace, (e) aguèce

corbeau

[nm] (o-c) cwârbau, (e) cwèrbå, (o) côrbau

corbeille

[nf] (o-c) côrbèye, (e) cwèrbèye

corde

[nf] (o-c) cwade, (e) cwède, (o) cô(r)de

cordonnier

[nm] cwèpî, (e) cwèpehî, (o-c) cwamejî, (o) côrdonî

corne

[nf] (o-c) cwane, (e) cwène, (o) cô(r)ne

cornet

[nm] _ de papier: (o-c) cawote, (e) cahote

corps

[nm] (c) cwârp, (e) cwérp, (o) côrp

corridor

[nm] colidôr, (e) coridôr

corriger

[v] coridjî

corset

[nm] côrset

corvée

[nf] (o-c) corwéye, (e) corwêye

costume

[nm] costume, (o-c) abîyemint

côte

[nf] 1 (anatomie) (c) cwasse, (e) cwèsse, (o) côte

2 (montée) [nf] gripète, (o-c) cripèt [nm], (e) croupèt [nm], (o-c) tiène [nm] ; v. colline

3 (littoral) côte

côté

[loc] à _ de : (e-c) à costé di, (o) à costè di ; v. près de

côté

[nm] (e-c) costé, (o) costè

coteau

[nm] (o-c) cripèt, (e) croupèt, (o-c) crèstia, (e) crèstê

cou

[nm] (o-c) cô, (o-c) hatia, (e) hatrê

coucher (se)

[v] (c) si coûtchi, (o) s' coûtchi, (e) si coukî

coude

[nm] (o) coûsse, (c) keûde, coûtiron, (e) coûde

coudre

[v] (e-c) keûse, (o-c) keûde

couenne

[nf] (o-c) coyène, (e) coyin.ne

couler

[v] (s'écouler) (o) couri, (c) couru, (e) cori

couleur

[nf] (e-c) coleûr, (o) couleûr

couleuvre

[nf] (c) coloûte, (o) couloûte, (e) colowe

coup

[nm] côp

coupable

[nm] (o-c) coupâbe, (e) coupåbe

coupant, e

[adj] côpant, e, (c) cwachant, e, (e) cwahant, e, (o-c) tayant, e, (e) tèyant, e

couper

[v] côper

couple

[nm] (e-c) cope [nf], (o) coupe [nf]

cour

[nf] (o-c) coû, (e) coûr

courage

[nm] (c) coradje, (e) corèdje, (o) courâdje

courageux, euse

[adj] (c) coradjeûs, e, (e) corèdjeûs, e, (o) couradjeûs, e

courant

[nm] _ d'air : (c) courant d’ aîr,  (o) coulant d' ér, tirant, (e) côp d' êr ; 

il y a un courant d'air : (c-e) i tchèsse

courir

[v] (o) couri, (c) couru, (e) cori

courroie

[nf] (o-e) corôye, (o-c) coûrwè, (o) ècorwè [nm]

courroucer (se)

[v] (c) si mauveler, (e) si måveler, (c) si côrcyî, (c-e) si côrcî,  (c) si mwaîji, (o) s' mwéji, (o) s' toûrminter, (c) si toûrminter

course

[nf] coûsse

court, e

[adj] (e-o) coûrt, coûte, (c) coût, e

cousin, e

[n] (o-c) cous', (o-c) cousin, e, (e) cusin, ène

coussin

[nm] (e-c) cossin, (o) coussin

couteau

[nm] (o-c) coutia, (e) coûtê

coûter

[v] (e-c) coster, (o) coustè

coutume

[nf] (e-c) acostumance, (o) coustume, (c) vîyès môdes [nf-pl]

couture

[nf] (c) costure, (e) costeûre, (o) cousture

couturière

[nf] (o-c) costri, (e) costîre, (o) cousturiére

couvée

[nf] (c) covéye, (e) covéye, (o) couvéye

couvercle

[nm] (o-c) couviète, (e) covièke, (o) couvièke

couverture

[nf] (o) couvèrte, (c) couvêrte, (e) coveteû [nm]

couvrir

[v] (o-c) couvri, (e) covri, (c) couviè

cracher

[v] (o-c) ratchî, (e) rètchî

craie

[nf] (e-c) crôye, (o) croye

craindre

[v] (o-c) awè peû, (e) aveûr sogne

crâne

[nm] (o-c) crâne, (e) cråne

crapaud

[nm] crapôd

crécelle

[nf] rakète, (o-c) racagnak [nm], (o) crin.nète, (e) rahia [nm]

crémaillère

[nf] crama [nm]

crème

[nf] crin.me

crêpe

[nf] 1 vôte, (o) rèston [nm], (o-c) coûkèbake

2 (à la farine de sarrasin) [nf]: (e-c) boûkète, (o) bôkète

crépuscule

[nm] (o-c) vièspréye [nf], (e) vèsprêye [nf], (o-e) breune, (c) brune,  anêti, (e) à-l’-nut'

cresson

[nm] (o) ourson, (c) crusson, (e) crèsson

crête

[nf] crèsse

creuser

[v] (c) chaver, (o) scaver, (c) cauveler, (e) tchaboter ; v. bêcher, vider

creux, euse

[nm-adj] (o-c) vûde, (e) vû, (c) wîde, (e-c) tchaboté, (>c) éye, (>e) êye, (o) chaboté,  éye

crevasse

[nf] (o-c) crèvaude, (e) crèvasse ; v. fente

crever

[v] crèver

cri

[nm] (o) sclamure [nf], (c) bwêrladje, (e) cri

crible

[nm] rèdje

crier

[v] (o-c) criyî, (e) brêre, (o) r'beûler, (o-c) bwêrler ; v. hurler

crinière

[nf] (e) crinîre,  (c) crin.niére, (o) crin.niêre, (c) côme

critiquer

[v] (e-c) critiker, (o) critikî

crochet

[nm] havèt, (e-c) crotchèt, (o) crochèt

croire

[v] (o-c) crwêre, (e) creûre

croisement

[nm] 1 (c) crwèsemint

2 (carrefour) (o) cwèsemint, (c) crwèsemint, crwèsia, (e) creûhelåde [nf]

croiser

[v] (c) crwèjeler, crwèseler, crwèser, (o) cwèseler, cwèjeler, (e) creûheler

croître

[v] (o-c) crèche, (e) crèhe

croix

[nf] (c) crwès, (o) cwès, (e) creûs

croquer

[v] (o-c) crochî, (e) crohî, (o) crokî

crotte

[nf] crote, (e-c) pècale

croûte

[nf] (e-c) crosse, (o) crousse

croyance

[nf] (o-c) crwèyince, (c) crwèyance, (e) crèyince

cruauté

[nf] (o-c) boûriaterîye, (o) diâlèsté, (e) cruwauté

cruche

[nf] djusse, (o) cane

crucifix

[nm] (o) bon-dieu, (c) bon-diè, (e) bon-diu, (e) cruc(i)fis

crue

[nf] (e-c) grandès-êwes [nf-pl], (o) grandès-eûwes [nf-pl] ; v. inondation

cueillir

[v] (o-c) coude, (e) côper

cuiller

[nf] (e) cwî [nm], (o) culî [nf/nm], (c) couyî, (o) culiêre

cuir

[nm] cûr

cuire

[v] cûre

cuisine

[nf] (o-c) cûjène, (c) coujène, (e) couhène

cuisinier, ère

[n] (c) cûjenî, re, (e) couhenî, re, (o) cujeniè, iêre

cuisinière

[nf] (appareil) cwisiniére, (c) cûjeniére, (o) cûjeniêre

cuisse

[nf] (c) d(i)zeû dè l’ djambe, (e) gros dè l’ djambe, (o) cwisse

cuivre

[nm] (e-c) keûve, (o) cwîve

cul

[nm] (o-c) cu, (e) cou

culbute

[nf] (o-c) cumulèt, (e) coupèrou, (o) trimouya

cultivateur, trice

[nm] cinsî, erèsse

culture

[nf] (e) cultûre, (o-c) culture

curiosité

[nf] (e-c) curiôsité, (o) curiôsitè

22:57 Écrit par justitia & veritas dans Général | Lien permanent | Commentaires (0) | Envoyer cette note |  Facebook |

D

d'abord

[adv] (o) au preume, (c) à pr(e)ume, (e) pôr, (c-e) po c'mincî

dame

[nf] dame, (o-c) madame

danger

[nm] (e-c) dandjî, (o) dandji

dans

[prép] (o-c) dins, (e) d(i)vins; (e-c) è; (c) o,

(c) è + adj. pos.: dj'a one saqwè è m' mwin

(c) o = dins li: dji so o tchèstia

(e) dj' a 'ne saqwè è m' min, dji so è tchèstê

danse

[nf] danse

de

[prép] di

[nm] (à coudre)

dé-

[préfixe] si le préfixe dis- existe partout, il cohabite presque toujours avec dès- à l'ouest et d(i)- à l'est. Ex.: distingler, (o) dèstinglè, (e) d(i)tingler

débarrasser

[v] (o-c) disbarassî, (e) d(i)haler

se _  de : [v]: (e-c) si disfé di, (o) s' disfé di, (c) si fé quite di, (o) s' fé quite di, (e) si fé qwite di

débauche

[nf] (o-c) putasserîye, (c) polakerîye, trôyerîye, (e) di(s)båtche

déborder

[v] (o) disbôrder, (e) d(i)bôrder foû, (c) sôrti

debout

[adv] (c) (a)stampé, éye, (e) (a)stampé, êye, (o) (a)stampè, éye, (o-c) su pîd, (e) so pîd, (c) d' astampé, (o) d' astampè

déboutonner

[v] (e-c) disbotener, (o) disboutener

débraillé, e

[adj] (e) d(i)brålié, éye, (o) disbrâyelè, éye, (c) disbrauyelé, éye, (c) disburtaké,  éye ; v. déguenillé

débris

[nm] tchinis' [nm],  (e) trigus [nm-pl] ; v. saleté, reste

débrouiller

[v] (o-c) disbrouyî, (e) d(i)brouyî

début

[nm] (c) comincemint, (e) k(i)mincemint, (o) couminchemint

décamper

[v] (o-c) pèter èvôye, au diâle, (e-c) biser èvôye, (o) skiveter, (c) li lèver,  (e) d(i)camper

Avec l'adverbe "èvôye", on peut construire beaucoup d'expressions comme: spiter èvôye, vorer èvôye, couru / couri / cori èvôye, etc.

décembre

[nm] (e-c) décimbe, (o) décembe

déception

[nf] (o-c) broke, (e-c) displit [nm], (e) måle chance

décès

[nm] (c) mwârt, (e) mwért, (o) môrt

déchirer

[v] (c) (di)chirer, (di)churer, skèter, (o) dèskirer, skètè, (e) hiyî ; v. casser

décider

[v] dècider

déclarer

[v] (e-c) dèclârer, (o) dèclarer

décourager

[v] (c) discoradjî, (e) discorèdjî, (o) discouradjî, (o-c) disbèli

dedans

[prép] (o-c) d(i)dins, (e) d(i)vins, (o) d(è)dins

défaire

[v] disfé, dismantchî

défaut

[nm] dèfaut, (c) laîd costé, (o) léd costè

défendre

[v] disfinde ; v. soutenir

défense

[nf] disfinse

défricher

[v] (o-c) saurter, (e) sårter, di(s)trîhî, (o) dèfrèchi, dèroder, (c) drauder

dégel

[nm] (o) r(è)lin, (c) r(i)lin, (e) r(i)lègne

dégeler

[v] (e-c) r(i)lignî, (o) r'lignî, (c) disdjaler, (o) disdjèler, (e) d(i)djaler

dégoût

[nm] (c) disgostadje, (e) di(s)gostèdje, (o) dèsgout

dégoûtant, e

[adj] (e-c) disgostant, e, (e) d(i)gostant, e, (o) disgoustant, e

dégringoler

[v] (c) bèrôler, (e) bèrôlier, (o) bèroûler, (e) birlôser ; v. tomber

déguenillé, e

[adj] (c) disclicoté, éye, (e) disclicoté, éye, (o) disloketè, éye, disfèrlopè, éye, (e) à brébådes; v. débraillé

déguiser

[v] (o-c) disguîjî, (e) d(i)guîser

dehors

[prep-adv]  en _ : (e-c) foû di, (c) au-d'foû di, (e) å-d'foû di, (o) dèwôrs

déjeuner

[nm-v] prendre le (petit-)_ :  (e-c) d(i)djuner, (o) d(è)djèner

demain

[nm] (o-c) d(i)mwin, (e) d(i)min

demande

[nf] d(i)mande

demander

[v] dèmander

démangeaison

[nf] (o) tchôpiâdje [nm], (c) chôpiadje [nm], (e) dimagnèdje [nm], (o) cakîye

démanger

[v] (o) scôpyî / tchôpyî, , awè scô / chôpe,  (c) chôpyî, awè chôpe, (e) hôpî, d(i)magnî

démêler

[v] (c) discomèler, (o) discoumeler, (e) d(i)mèler, dik'mèler

déménagement

[nm] (c) bagadje, (e) baguèdje

déménager

[v] baguer   

démettre

[v] dismète

demeure

[nf] d(i)meûre ; v. maison

demi

[nm] (c) d(i)méy, (e) d(i)mèy, (o) d(i)mi

démission

[nf] dèmission

demoiselle

[nf] mamesèle, (c) d(i)mwèsèle, (e) mamesulète

démolir

[v] dismoli, (e) dismoûre, (o-c) rèmoûre, dismantchî ; v. détruire, abattre

démonter

[v] dismantchî, (o-c) dismonter

dénoncer

[v] dènoncî ; racuser (enfants)

dent

[nf] dint [nm]

dentiste

[nm] dintisse

départ

[nm] (o-c) dèpârt, (e) dèpårt

dépêcher  (se)

[v] (e-c) si dispêtchî, (o) s' dipétchî

dépense

[nf] (e-c) costindje, (o) coustindje, (e-c) dispinse, (o) dispins [nm], (e) dèpènse ; v. frais

dépenser

[v] dispinser, (e-c) alouwer, (o) aluwer

déplaire

[v] (c) displaîre, (e) displêre, (o) displére

déplier

[v] disployî, (c) displèyî

déposer

[v] (placer) mète djus, mète à l’ têre

dépouiller

[v] dispouyî, (o) spouyî

depuis

[prép] (o-c) dispû, (e) dispôy, (c) dispeûy

déraciner

[v] (o-c) disraciner, (e) di(s)rèciner, (o-c) rauyî djus, (e) råyî djus

déranger

[v] (o-c) disrindjî, (e) d(i)rindjî ;  v. gêner

dernier, ière

[adj] (c) dêrin, ène, (o) dérin, ène, (e) dièrin, in.ne

derrière

[nm-prép] (e-c) drî, (o) d(è)rî employé comme préposition, drî est souvent précédé de: (o-c) pa, (e) po

désaccord

[nm] (o-c) bisbrouye [nf], (e) bisbouye [nf], (e) discôrd

désagréable

[adj] (c) displaîjant, e, (o) displéjant, e, (e) displêhant, e, (o) malagrèyâbe, (e) hayåve

descendance

[nf] (o-c) lignîye, (e) lignèye

descendre

[v] (c) d(i)chinde, (e) d(i)hinde, (o-c) diskinde

descente

[nf] (c) d(i)chindéye, (e) d(i)hindêye, (o-c) diskindéye

désespoir

[nm] (o-c) disbautche [nf], (c) d(i)loûjance [nf], (e) désèspwêr, diloûhe [nf];  v. tristesse

déshabiller (se)

[v] (c) si disbiyî, (o) s' disbiyî, (e-c) si dismoussî, (c-o) si / s’ disboter

déshériter

[v] (o) roubliyî dins lès paurts, (c) fé sès-èfants bastauds, (o) fé sès-èfants bastârds, (e) disèriter

déshonneur

[nm] (o-c) dèsoneûr, (e) disoneûr

désintéressé, e

[adj] midone, (e) disintèrèssé, èye 

être désintéressé : (o-c) ièsse di d'néye

désir

[nm] d(è)sîr ;  v. envie, avide

désobéir

[v] (c) ni nin choûter, (o) n' nén chôuter, (e) ni nin hoûter

désolé, e

[adj] (o) nâvreûs, e, (o-c) pèneûs, e, (e) d(i)solé, êye; v. triste

désordre

[nm] (o-c) assonre, tchinis', (e) dèsôr, (o) dèlûje [nf], (c) arèdje [nf]

désormais

[adv] (o) à pârti d' asteûre, d' audjoûrdu, (c) à paurti d' audjoûrdu, d' asteûre, (e) à pårti d'oûy, d' asteûre, (e) à rés' d'oûy

dessécher

[v] (e-c) souwer, (o) r'ssuwer, seûwer, (c) d(i)ssètchi ;  v. sécher

dessous

[nm-prép] (e-c) d(i)zos, (o) d(i)zous employé comme  préposition  (en dessous), "dizos/dizous" est souvent (mais pas obligatoirement) précédé de (o-c) pa , (e) po :

(c) li bale èst (pa-)d'zos l' ârmwêre; dizor mi, (e) li boule èst (po-)d'zos l' årmå, dizor li, (o) li bale èst (pa-)d'zous l'ârmwêre, dizour li

dessus

[nm] d(i)ssus, d(i)zeû(r)

dizeû(r) peut être précédé de: (o-c) pa / au , (e) po / å :

(e) i potche dizeû l' meûr, li mohone è-st-å d'zeûr dè tiér, po-d'zeûr, dizeûr mi 

(c) potchî pa d'zeû l' meur, li maujon è-st-au-d'zeû do tiène, dizeûr li 

(o) sauteler pa d'zeû in mur, li maujo è-st-au d'zeû du tiène, dizeûr lèye

détacher

[v] (o-c) distatchî, (e-c) distèler ; v. libérer

détendre

[v] distingler, (e-c) distinkî, (o-c) distinkyî

déterrer

[v] distèrer

détester

[v] (o) vîr (mau) èvi, (c) vèy èvi, (e) détèster

détonner

[v] (o-c) djurer, (o-c) stoner, (e) cwèrner

détourner

[v] distoûrner

détruire

[v] distrûre, distèrminer, (o-c) rèmoûre, (e) dismoûre

deuil

[nm] doû, (o) deuy

deux

[adj] deûs

devant

1 [nm] d(i)vant

2 [prép] divant, utilisé comme préposition, est précédé de (o-c) pa / au, (e) po / à

devenir

[v] (o) dèveni, (c) divenu, (e) diveni

deviner

[v] adviner

devinette

[nf] (o-c) advinia, (e) advina

devoir

[v] (c) d(i)vu, (e) d(i)veûr, (o) d(i)vwêr, d(è)vu

devoir

[nm] (c) d(i)vwêr, (e) d(i)vwér, (o) d(è)vwêr

dévorer

[v] (e) garlofer, (c) galafyî, stron.ner, (o) stran.ner, agouler, (e) dèvorer; v. manger

dévouer (se)

[v] (e-c) si dèvouwer, (o) s' dèvouwer

diable

[nm] diâle

diarrhée

[nf] (o-c) chite, (e) hite, (c) coûrt-rade

Dieu

[nm] (o) Dieu, (c) Diè, (e) Diu

en général, précédé de "bon": bon Dieu, bon Diè, bon Diu

diffamer

[v] (o-c) discauser, (e) k(i)djâser, (c) d(i)fûtyî ; v. mépriser

différence

[nf] difèrince

différent, e

[adj] (o-e) difèrint, e, (c) difèrint, in.ne; v. autre

difficile

[adj] (o) malauji, île, (c) malaujîy, e, (e) målåhèye

_ à contenter : (o) malauji, île, (c) malaujîy, e, (e) målåhèye

difficulté

1 [nf] (e-c) rûse, (o) rûje

2 avoir des _ : (o-c) awè malaujîy, (e) aveûr mâlåhèye, (c) awè dès rûses, (o) awè dès rûjes, (e) aveûr dès rûses

digue

[nf] bate, (o-e) digue, (e) vène

dimanche

[nm] dîmègne, (o) dîmince

dimension

[nf] (c) mèseure, (o) mèsure, (e) mèseûre, (e) diminsion

diminuer

[v] rastrinde, (o-c) discrèche, (e) discrèhe, (c) distchaîr, (o) distchér, (e) diminouwer, (o) ravaler

dinde

[nf] (o-c) din.ne, (e) dîne

dîner

[v] (o-c) din.ner, (e) dîner

dire

[v] dîre

dire la vérité : (c) dîre li vraî, (e) dîre li vrêye, (o) dîre èl vré

diriger

[v] (e-c) miner,  (o) m(w)in.ner, (c) mwinrner, (e) diridjî ; v. gouverner

discrétion

[loc] à _: (o-c) à pougnîyes, (e) à pougnèyes, (e) à r'dohe, à hope, (o) à l’  disgouviène, (c) à moncia

disparaître

[v] disparète

disperser

[v] stramer, (o-c) (di)spaude, (e) spåde, (c) sauyî ; v. répandre

dispute

[nf] brète, margaye, (o-c) dispite, (e) dispute ; v. quereller (se)

dissimuler

[v] catchî, (o) muchî

dissoudre

[v] fé fonde

distance

[nf] tape, trote

distinguer

[v] (apercevoir) (o-c) raviser, (c-e) aporçûre ; v. répartir, apercevoir, voir

distrait, e

[adj] (c) distraît, (e) distrêt, e, (o) dins lès nuwéyes

distribuer

[v] (o-c) paurti, (e) pårti, (o) partadjî

diviser

[v] _ en : (c) paurti è / à, (e) pårti è, (o-c) fé lès paurts, (o) fé lès pârts

divorcer

[v] (e-c) d(i)vôrcer, (o) s' divorcer

dix

[adj] devant voyelle (o-c) dîj, (e) dîh ; dîj èfants / dîh èfants;

devant consonne: feumes

dixième

[adj] (o) dîjième, (c) dîj(y)in.me, (e) dîhin.me

dizaine

[nf] (c) dîjin.ne, (e) dîhin.ne, (o) dîjène

docteur

[nm] docteûr

doigt

[nm] (o-c) dwèt, (e) deût

dominer

[v] (c) maîstri, (e) mêstri, (o) mèstriyî

domino

[nm] dôminô

dommage

[nm] (e-c) damadje, (o) damâdje ; v. tort

causer du _ : [expr]: (o) fé èguègne, (c) fé dès-èguignes, (e) qwèri dès displits, (o) fé ârguène, (c) fé do twârt, (o) fé du tôrt, (e) fé dè twért

donc

[adv] don, (o-c) d' abôrd

donner

[v] (e-c) d(i)ner, (o-c) d(o)ner

dont

[pron] qui

(o) l'ome qui dj' vos pârle; èl coumére qui dj' conè bin s' frére

(c) l'ome qui dj' vos cause; li comére qui dj' coneu bin s'fré

(e) l'ome qui dji v' djåse; li feume qui dj' kinohe bin s’ fré

dormir

[v] (o-c) dwârmu, (e) dwèrmi, (o) dôrmi

dos

[nm] rins [nm-pl], (o-c) dos

double

[nm-adj] (e-c) dobe, (o) doube

doublure

[nf] (c) doblûre, (e) dobleûre, (o) doublure

doué, e

[adj] être _ :  (o-c) ièsse capâbe, (e) aveûr on don

douleur

[nf] (e) doleûr, (c) douleûr, (o-c) mau ; v. mal, souffrance

doute

[nm] (e-c) dotance, (o-c) doutance

douter

[v] (e-c) doter, (o) awè dès doutances

doux, ce

[adj] doûs, ce

douzaine

[nf] (e-c) dozin.ne, (o) douzène

douze

[adj] (e-c) doze, (o) douze

doyen

[nm] dwèyin

drainer

[v] (o) (ras)seûwer, (c) drauder, (e) drin.ner, (c) distrîjî, sêwer

drap

[nm] 1 drap

2 _ de lit [nm]: linçoû

dresser

[v] drèssî, stamper, (o-c) astamper

droit

[nm] (c) drwèt, (o) dwèt, (e) dreût

droit, e

[adj] (c) drwèt, e, (o) dwèt, e, (e) dreût, e

drôle

[adj] drole ; v. gai, bizarre

du

[pr-art] (o) du, d’ èl, (c) do, dè l’ (e) dè, dè l’ :

du pwin / do pwin / dè pan; dè l’ bîre

duper

[v] couyoner, atraper, (o) awè à l’ soye, au scorion, (c) goreler, (e-c) r(i)fé

dur, e

[adj] (o) dur, deûre, (c) deur, e, (e) deûr, e

NB (o) le féminin attribut peut également être durte

durcir

[v] (e-o) (r)aduri, (c) (r)adeuri

durer

[v] durer

duvet

[nm] (o) môrt pwèy, (c) plumion, (e) duvèt

22:55 Écrit par justitia & veritas dans Général | Lien permanent | Commentaires (0) | Envoyer cette note |  Facebook |

E

eau

[nf] (e-c) êwe, (o) eûwe, iau

eau bénite [nf]: (c) bènite êwe, (e) bèneûte êwe, (o) eûwe bènite

eau de lessive [nf]: (o-c) savenéye, (e) sameneûre, (c) lèchivon [nm]

eau-de-vie

[nf] pèkèt [nm], (o-c) tchèssaut [nm], (e-c) êwe di France ; v. genièvre

éblouir

[v] (o-c) asbleuwi, (e) èsblawi

éboulement

[nm] (c) wagadje, (e) waguèdje, (c) crouladje, (e) croulèdje, (o) ralâdje plin

ébouler (s')

[v] (e-o) vini djus, (c) vinu djus, (o) raler plin, (e-c) waguer

ébrouer (s')

[v] (c) si cocheûre, (o) s' èskeûre, (e) si k'heûre,  (e) sprognî (rural)

écarter

[v] (c) dècârter, (e) écarter, (o) r'bârer, r'bourer ; v. décoller

échafaudage

[nm] (c) ôrdadje, (o) ôrdâdje, (e) hoûrmint

échanger

[v] discandjî

échapper

[v] (c) chaper, (o) scaper

échapper des mains: (c) chiper, (e) hiper

s' _ :  [v] (o-c) pèter èvôye, (e) cori èvôye, (o) couri èvôye, (c) couru èvôye, (e) s' èchaper, (o) scaper

écharde

[nf] (o) skèton [nm], (c) chèton [nm], (e) hèton [nm], (e) hète, (o) stikion [nm]

écharpe

[nf] (o) èchèrpe, (c) èchêrpe, (e) ècharpe

échasses

[nf-pl] (c) chaches, (o) scasses, (e) hèsses

échauffement

[nm] (o-c) èstchaufemint, (e) èstchåfemint

échauffer (s')

[v] (o-c) s' èstchaufer, (e) s' èstchåfer ; v. chauffer, réchauffer

échelle

[nf] (c) chaule, (e) håle, (o) scaule, (o) skîye

écheveau

[nm] èchè, (e) håsplêye [nf]

échine

[nf] (c) chine, (o) skine, (e-o) scrène (c) scrine

échouer

[v] fé bèrwète, (o-c) awè ça à sès rins, à sès guètes, (c) awè one broke, (o) awè 'ne broke, fé broke

éclabousser

[v] spiter

éclaboussure

[nf] spite, (c) spitûre, (o) spiture, (e) spiteûre

éclair

[nm] (o) alumwêre [nf], (c) alumwâre [nf], (e) aloumîre [nf]

éclairage

[nm] (c) lumadje, (o) lumâdje, (e) loumèdje

éclaircie

[nf] (o-c) trawéye, (e) trawêye, (o-c) rayîye, (e) êr di solo [nf]

éclaircir (s')

[v] (e-c) racléri, (o) s' rascléri

éclairer

[v] (o-c) lumer, (e) toûrner

(orage) [v]: (o-c) alumer, (e) aloumer

éclatant, e

[adj] (e-c) r(i)glatichant, e, (o) r'glatichant, e, (e) clapant, e ; v. (re)luisant

éclater

[v] pèter, (o-c) sclater, (e) èclater, (o-c) bouchî

éclôre

[v] disclôre, (o-c) skèpyî

écluse

[nf] èclûse

école

[nf] scole

écolier, ière

[n] scolî

économe

[adj] (o-c) spaurgnant, e, (e) spårgnant, e

économiser

[v] (o-c) spaurgnî, (e) spå(r)gnî

écorce

[nf] (c) chwache, scwace, (e) hwèce, (o) scôce, (o) pèlate, (e) pèlote, (c) pèlake

écouter

[v] (o-c) choûter, (e) hoûter, (c) achoûter, (o) ascoûter

écraser

[v] (o-c) spotchî, spater, (e) språtchî, (o) scwater, (c) sbrôtchî

écrevisse

[nf] (e-c) grèvèsse, (o) gravisse

écrire

[v] scrîre

écriture

[nf] (c) scrîjadje, (o) scrijâdje, (e) scriyèdje

écrivain

[n] (o-c) scrîjeû, (e) scriyeû

écume

[nf] (o) scume, (c) chime, (e) home 

_ de la bière : (e) crame

écureuil

[nm] spirou

écurie

[nf] (c) stauve [nm], (e) stå [nm], (o) staule [nm]

édredon

[nm] (o) coussin d' plomes, (e-c) coûrtèpwinte [nf], (o) courtèpwinte [nf], (e-c) duvèt

éducation

[nf] (o-c) èducâcion, (e) éducacion,  (e) aclèvèdje [nm], (c) èlèvadje

(fait d'aller à l'école, scolarisation)  (c) scoladje [nm], (o) scolâdje [nm]

éduquer

[v] (o) alèver, (e) aclèver, (c) èlèver

effacer

[v] (o-e) rafacer, (c) rèfacer, (o-c) dèfacer

effectuer

[v]

effet

[nm] èfèt ; v.conséquence

efficace

[adj] (c) djinti, îye, (e) djinti, èye, (e) adjihant, e ; v. bon

effilocher (s')

[v] (e-c) si disfligoter, (o) s' disfirloker, s' disfirloketer

effort

[nm] (o-e) èfôrt, (c) èfwârt, (e) èfôrt, (e) faire un _ : fé ‘ne fwèce [nf]

effrayer

[v] (c) saîsi, (e) sêsi, (o) sési, (o-c) sbarer, (e) èsbarer, (e-c) èwarer

effronté

[adj] (c) afronté, éye, (e) afronté, éye, (o) afrontè, éye

église

[nf] (o-c) èglîje, (e) èglîse

égoïste

[nm] (o) bon-pour-li, (e) vike-tot-seû, (e) sins-atache, (c) qui n' vike qui por li

égoût

[nm] (e) canål, (c) canâl, (o) ègout

égratigner

[v] (e-c) (di)grèter, (o) grifyî

égratignure

[nf] grète, (o) grate

élaguer

[v] (c) discochî, discocheter, (e) discohî, (o) discouchî, discoucheter, (c) laguer

élan

[nm] (o-c) ènondéye [nf], (e) ènondèye [nf], (o) alondon, (c) randon, lan

élancer (s')

[v] s' ènonder, lancî

élargir

[v] (e) ralårdji, (o) ralârdji, (o-c) ralaurdji

électricité

[nf] (e-c) élèctricité, (o) électricitè, (c) courant

élégant

[adj] (e) gåy, (o) prôpe, (c) prope

élevé, e

[adj]  (haut) (o-c) wôt, e, (c-e) hôt, e

élever

[v] (o) alèver, (e) aclèver, (c) èlèver

élever (s')

[v] (o-c) monter, (e) s' èmonter, (o) s' alèver, (e) s' ènêri

éloigné, e

[adj] lon èrî, (o) lon arî, (c) (s)culé, éye, (e) rèscoulé, éye, (o) r(a)culè, éye ; v. solitaire

éloigner

[v] mète pus lon ; v. écarter, pousser

éloigner (s’)

[v] (e-c) ènn' aler (pus lon), (o) èdaler (pus lon), (c) si r'ssatchî, (e) si r'ssètchî, (e-c) si mète èrî, (o) s' mète èrî

emballer

[v] èbaler

embarras

[nm] imbaras

embarrassant, e

[adj] imbarassant, e, (e) èhalant, e

embarrasser

[v] èbarasser, (e-c) imbarasser, (e) èhaler

embaucher

[v] ègadjî, (o-c) èbautchî, (e) èbåtchî

embellir

[v] (e-c) èbèli, (o) abèli, (e) embèli, (c) agali, (o-c) rabiasi

embourber (s')

[v] (o-c) s' ècroler, (e) s' èboûrber, stantchî,  (o) s' èburtakî

embrasser

[v] (e-c) rabrèssî, (o) rabrassî, fé 'ne brassîye

embrouiller

[v] (c) comèler, (o) coumeler, (e) k(i)mèler, (c) comachî, (o) coumachî, (e) k(i)mahî

emmêler

[v] (c) (è)comèler, (o) coumeler, (e) k(i)mèler

emmener

[v] (e-c) èminer, (o) èm(w)in.ner, (c) èmwinrner

émotion

[nf] èmôcion

émouvoir

[v] (o-c) muwer, (e-c) mouwer, (o) r'muwer, (c) saîsi, (e) sêsi,(o) èfarfouyî

empêchement

[nm] (e-c) èspêtchemint, (o) èspétchemint

empêcher

[v] (e-c) èspêtchî, (o) èspétchî, inspétchî

emplâtre

[nm] (o-c) èplausse, (e) èplåsse, (o) implâte

emploi

[nf] (o-c) place, (e) plèce, (e-c) emplwè, (o) impwè

employer

[v] (e-c) èployî, (e) alouwer ; v. se servir

empoisonner

[v] èpwèsoner

emporter  (s')

[v] s' ènonder, (c) si toûrminter, (o) s' toûrminter, (o-c) monter,

(e) s' èmonter

empresser (s')

[v] (o-c) chorer, (e) si håster ; v. dépêcher (se)

emprisonner

[v] rèssèrer, (o-c) ègayoler

emprunter

[v] (e-c) èpronter, (o) aprunter, lèver; v. prêter

en

[prép] (en- devant voyelle) _ + années: en (1914)

gérondif: (e-c) tot, (o) en, (c) è : tot / en / è tchantant

enceinte

[adj] être _ : (o) ratinde, (c-e) ratinde (famile), (o) ièsse ôtrèmint, ièsse en pôsicion, (e) èsse en pôsicion

enchères

[nf-pl] vendre aux _ : (o-c) fé 'ne passéye, (e-c) fé 'ne / one vindicion

enclume

[nf] (o) èglème, (c) èglume, (e) èglome

encombrer

[v] (o-c) èbarasser, (o-c) ècombrer, (c) èburtaker, (e) èhaler

encore

[adv] èco, co(r)

(e) i n' vint nin co; ènnè volez-ve co?; dji v's-èl di co 'ne fèye; èco 'ne fèye! èco todi!

(c) i n' vint nin co; è v'loz co?;  dji vos l' di co(r) on côp; èco(r) on côp! èco todi!

(o) i n' vint nén co; dè v'lèz co?; dj’ èl di cor in côp; èco in côp!; èco toudi!

encouragement

[nm] (c) ècoradjemint, (e) ècorèdjemint, (o) ècouradjemint

encourager

[v] (c) (r)ècoradjî, (e) (r)ècorèdjî, (o) (r)ècouradjî

encre

[nf] intche, (o) inke

endroit

[nm] (lieu) (o-c) place, (e) plèce

énergie

[nf] (c) fwace, (e) fwèce, (o) fôce, (c) ameû, agrè [nm], (e) èhowe, agrè [nm] ; v. volonté

[loc] sins _ : (o) sins niêrs, (e-c) moflas', se, (o) mouflas', se, (c) drincî, îye, (c) drané, éye, (e) sins-agrè

énerver

[v] soyî, fé assoti, (o-c) sôler, (o-c) fé dâner, (e) fé dåner

enfant

[nm] èfant

enfer

[nm] (o) infiêr, (c) infêr, (e) infér

enfermer

[v] rèssèrer

enfiler

[v] èfiler

enflammer (s')

[v] (feu) (e-c) èsprinde, (o-c) prinde

enfler (s')

[v] infler

enfoncer

[v] èfoncer, (o) èfoncî, ètassî

engager (s’)

[v] s' ègadjî

engelure

[nf] (c) èdjalûre, (e) èdjaleûre, (o) adjèlure, (o) djèles [nf-pl]

engouer (s')

[v] (o) s' ècrukî, (c) s' ècruker, (e) s' ècroukî, (o) s' astrukî

engourdi, e

[adj] (o-c) ègoûrdi, îye, (e) ègoûrdi, èye, (e) èdwèrmou, owe, (c) èdwârmu, ûwe, (e) ècwèdelé, èye

engraisser

[v] (o) ècrachî, (c) ècrauchî, (e) ècråhî

enivrer

[v] sôler

s’ _ : (e-c) si sôler, (o) s' sôler, (e) si fé sô

enjambée

[nf] (o-c) ascauchîye, (e) ascohèye, (o-c) asdjambléye

enjamber

[v] (o-c) ascauchî, (e) ascohî, (o-c) asdjambler

enlever

[v] (o-c) boudjî, (e) bodjî, (c) r(i)ssatchî, r(i)tirer, (o) r'tirer, (o-c) rauster, (o) inlever, (e) sètchî ; v. (re)tirer

ennui

[nm] 1 (fait de s'ennuyer) anôyemint, (c) anôye [nf], (o) anoye [nf]

2 (problème) [nm] (e-c) rûse [nf], (o) rûje [nf], (e-c) displit, (c) cramion

ennuyer

[v] soyî, fé assoti

s' _ :  s' anoyî, (o) s' en.mouscayî, (e) si må plêre, (o) s' imbéter

ennuyeux, euse

[adj] soyant, e, (o-c) sôlant, e, (e-c) anoyant, e

énorme

[adj] fameûs, e, (o-c) minâbe, (c) foû mèseure, (e) foû mèseûre, (o) nu-z-ome, (c) démoné, èye

enragé, e

[adj] (c) arèdjî, îye, (e) arèdjî, èye, (o) aradji, îye

enrager

[v] (e-c) arèdjî, (o) aradjî

enrhumé

[adj] être _: (o) ièsse èreûmè, èye, (e) èsse èmwèhené, èye, (c) awè l' reûme

enrichir (s')

[v] s' aritchi

enrouler

[v] (o-c) èroûler, (e) bouler, (e) boubiner, (c) bobiner

enseigner

[v] aprinde, (e-c) acsègnî

ensemble

[adv] (o) èchène, (c) èchone, (e) èson.ne, èssonle

ensorceler

[v] èmacraler, (o) amacraler, (c) èssôrçuler, (o) èssôrcéler

ensuite

[adv] adon, (e) adon-pwis

entailler

[v] (e-c) crèner, (o) kèrner, intayî, (e) héveler

entasser

[v] (o-c) ramonceler, (e-c) ètasser, (o-c) ètassî, (e) rahopeler

entendre

[v] ètinde, ôre, ou plus souvent: (o-c) oyu, (e) oyî

enterrement

[nm] (o-c) ètèremint, (e) ètéremint

entêté, e

[adj] (c) arèté, éye, (o) arètè, èye, (e) arèsté, êye, maketé, êye, (o) atièstè, èye ; v. têtu

entier, ière

[adj] ètîr, e

entièrement

[adv] (e) ètîremint, (c) tot-ètîr, (o) tètîr, (o) tafètemint, (c) tot-à faît, (e) tot-à fêt

entonnoir

[nm] (c) traîtwè, (o) trétwè, (e) trêteû, (o) ètonwè

entorse

[nf] se faire une _ : (c) stwartchî s’ pîd, (e) si twèrtchî on pîd, (o) si fé 'ne entorche

entraîner

[v] ètrin.ner

entraver

[v] (e-c) èpasturer, (o) apaturer

entre

[prép] inte, (o) intrè, (c) ètur

entrée

[nf] (o-c) intréye, (e) intrêye

entreprendre

[v] (o-c) ètèrprinde, (e) intriprinde

entrer

[v] intrer, (e-c) moussî, (o) muchî ; v. jaillir

entretenir

[v] (o) ètèrtèni, (c) ètèrtinu, (e) intriteni

entrouvrir

[v] (o-c) adrouvi, (e) adrovi, (c) adouviè, (o-c) fé one craye, (e) fé 'ne crêye ; v. ouvrir

enveloppe

[nf] envèlope

envelopper

[v] ravôtyî, (c) rèfârduler, (o) rèfârdèler, (c) ravolper, (e) (r)èwalper, rafûler, (c) rafûrler

envers

[nm] (o-c) au-r'viêrs, (c) èviêr, (e) iviérs, (o) invièrs

envers

[prép] avou, (o) avè

envie

[nf] (o-c) invîye, (e) invèye, (o-c) hausse

envier

[v] inviyî

environs

[expr] dans les _ : (o-c) avaur-ci / avaur-là, (e) avâr-chal / avâr-la

environs

[prép] aux _ de : (o-c) autoû di, (e) åtoû di, (o) su ‘l coutoû di, (e) divins lès-environs di

envoler (s')

[v] (o-e) s' èvoler, (c) èvoler; (e) s' ènêri, s' ènûler

envoyer

[v] èvoyî

épais, se

[adj] spès, se

épaisseur

[nf] (o-c) spècheû, (e) spèheûr

épargne

[nf] (o-c) spaugne, (e) spågne

épargner

[v] (o-c) spaurgnî, (e) spå(r)gnî

éparpiller

[v] stramer, (o-c) staurer, (e) stårer, (o) disparpiyî, (c) sauyî

épaule

[nf] spale

épeautre

[nm] (o-c) spiate, (e) spête

éperon

[nm] (e-c) sporon, (o) spouron

épervier

[nm] (c) mochèt, (o) mouchèt, moukèt, (e) mohèt

éphémère

[nm] warmaye [nf], (e) mohète [nf], (o) mouchète d' orâdje [nf]

épi

[nm] paute [nf], (o) pan.me [nf]

épices

[nf-pl] (o-c) ièbes, (c) spices, (e) spécerèyes, (c) spécerîyes

épidémie

[nf] (o) mènéye, (c) minéye, (e) må (qui coûrt) [nm], (o) plauke

épinard

[nm] (e) spinå, (c) spinau, (o) spinas’

épine

[nf] spène

épingle

[nf] (o-c) atatche, (e) atètche, (o) splingue

épluchure

[nf] (e) pèlote, (o) pèlate, (c) pèlake

épouser

[v] mârier

épousseter

[v] (e) prinde lès poûssîres, (c) prinde lès poûssêres, (o) prinde lès poûssiêres, (e) hoveter, (o) stiède lès poûssiêres

épouvantail

[nm] (o-c) sbara, (e) spaweta, (c) spawèta, (o) sprowtére, (o) manekin

épreuve

[nf] (o) asprouve, (e) èsproûve, (o-c) èpreûve

errer

[v] (e-c) rôler, (o) roûler, (c) bèrôler,  (o) bèroûler, barlôrer, (e) rèner

erreur

[nf] (o-c) flotche, (o-c) trompe, (c) faute, frawe, (e) marihèdje [nm], måcule,  (e-c) èreûr

escabeau

[nm] (o-c) chame, (e) hame

escaliers

[nm-pl] (o-c) montéyes [nf-pl], (e) montêyes [nm-pl], grés [nm-pl]

escalator

[nm] èscalatôr, rôlants grés (néol.)

escargot

[nm] caracole

espace

[nm] èspace, (o-c) stindéye [nf]

espérer

[v] èspèrer, (o) prospèrer

espiègle

[adj] (o-e) spiégue, (e) årsouye, (o-c) ârsouye, djouwète, arnauje

espoir

[nm] (o-c) éspwêr, (e) èspwér

essai

[nm] (o-c) saye [nf], (e) såye [nf], (o) asprouve [nf], (c) assaye [nf]

essaim

[nm] (o-c) djon.nia, (e) djon.nê

essuie-main

[nm] (o-c) drap d' mwin, (e) drap d' min

essayer

[v] sayî, (o-c) assayî, (o) asprouver

essuyer

[v] (c) choûrbu, r(i)choûrbu, (o) r'choûrber, (e) (ri)horbi, (o) stiède

estomac

[nm] stoumak, (c) stomak

estropié, e

[adj] (c) stroupyî, îye, (e) stroupî, èye, (o) stroupyi, îye, (c) aflidjî, îye, (o) aflidji, îye, (e) aflidjî, èye

étable

[nf] (o) staule [nm], (c) stauve [nm], (e) stå [nm]

étage

[nm] 1 premier étage d'une maison: (e-c) plantchî, (o-c) là-wôt

2 étage quelconque: (o-c) ètâje, (e) ostèdje

étaler

[v] (o-c) staurer, (e) stårer, (c) auyener, (e) hågner

étançon

[nm] stançon, (o) aspoye [nf], (c) astancena

étang

[nm] vèvî, ètang

état

[nm] ètat

été

[nm] (c) èsté, (o) èstè, (e) osté

éteindre

[v] distinde          

étendre

[v] stinde

éternuer

[v] stièrni

étincelant, e

[adj] (e-c) r(i)glatichant, e, (o) r'glatichant, e, (e-c) r(i)lûjant, e, (o) r'lûjant, e

étinceler

[v] (e-c) blaweter, (o-e) blinker

étincelle

[nf] (o-c) spite di feu, (e) spite di feû, (e-c) blawète

étoffe

[nf] stofe

étoile

[nf] (o-c) stwèle, (c) stwale, (e) steûle

étonnant, e

[adj] èwarant, e, (o-c) sbarant, e, (c) saîsichant, e, (o) sésichant, e

étonner

[v] èwarer, (o-c) sbarer, (c) saîsi, (o) sési

étonner (s')

[v] s' èwarer, (o) s' amayî, (c) si sbarer

étouffant, e

[adj] (e-c) stofant, e, (o) stoufichant,  e, (e-c) stof, (o) stouf

étouffer

[v] (e-c) stofer, (o) stoufi

étourdi, e

[adj] (o-c) stoûrdi, îye, (e) stoûrdi, èye, (o) albroufe

étourdir

[v] stoûrdi, (e) èstèner

étourneau

[nm] (o-c) spreuwe [nf], (e) sprèwe [nf], (o) sprowon [nm]

étranger

[nm-adj] (e) ètrindjîr, (c) ètranjér', (o) ètranjè

étrangler

[v] (e-c) stron.ner, (o) stran.ner, fé in toûr di goyî

être

[v] (o-c) ièsse, (e-c) èsse

étrenne

[nf] (c) strume, (e) streume, (o) bounan [nm], (c) bonan [nm]

étrenner

[v] (e-c) strumer, (o) strimer

étroit, e

[adj] (o-c) strwèt, e, (e) streût, e, (o) strègne

étudier

[v] (c) studyî, (e) studî, (o) studyi

évanouir (s')

[v] (perdre connaissance) (c) tchaîr flauw, (e) toumer flåw, (o) tchér fwèbe, (e) d(i)fali

évaporer (s')

[v] (o-c) aminer

éveillé, e

[adj] (c) aviné, éye, (e) aviné, êye, (o) avinè, éye, (c) rèwèyî, îye, (o) rèvèyî, îye, (c) dispièrté, éye, (e) dispièrté, êye

éveiller (s')

[v] (e-c) si dispièrter, (c) si dispaupyî, (o) s' dispaupyî ;v. réveiller (se)

exact, e

[adj] djusse, (c) jusse

exagérer

[v] (c) criyî fwârt, (o) daler, criyi fôrt, (e) aler trop lon, (o) infler ;  v. grossir

excellent, e

[adj] fameûs, e, (o-c) crâne; (e-c) èstra

excepté

[prép] (e) à pårt, (o) à pârt, (c) à paurt

excuser

[v] (e-c) èscuser, (o) scuser

exemple

[nm] ègzimpe

exercer

[v] _ le métier de : (e) ovrer å, (o) bouter du, (c) travayî do, (o-c) fé dins, (e) fé d'vins

existence

[nf] 1 (mode de vie) (c) vikadje, (o) vikâdje, (e) vikèdje

2 (considérée sous l'angle de la durée) (c) vikaîrîye, (o) vikérîye, (e) vikårèye ; v. vie

expédier

[v] 1 èvoyî 

2 (vers celui qui parle) avoyî

expérience

[nf] (o-c) èspéryince, (e) èspériyince

expliquer

[v] (o) splikî, (c) èspliker, (e) acsègnî

exploser

[v] pèter, (o-c) bouchî, (e) bouhî, (o-c) zoubler

exprès

[adv] èsprès

exténuer (s’)

[v] (c) si forbouter, (o) fourbouter, (e) si crèvinter, (c) si fornauji, (e) s' ovrer mwért, (o) s' mète djus d' fôrce

extérieur

[adj] (e) d(i)foûtrin, in.ne, (c) d' au-d'foû, (o) d' l' in-dèwôrs

extérieur

[nm] (e) å-d'foû, (c) au-d'foû, (o) in-dèwôrs

extraordinaire

[adj] (c) èstraôrdinaîre, (e) èstraôrdinêre, (o) strawordinére, (e) clapant, e,  (o) nu-z-ome

extrémité

[nf] bètchète, coron

22:53 Écrit par justitia & veritas dans Général | Lien permanent | Commentaires (0) | Envoyer cette note |  Facebook |